Zpět na Rodičovstvína téma

Petřino manželství zvýšenou péči o dceru neustálo.


Petra

  • Věk v době rozhovoru: 34 let (Petra), 3 roky (dcera) 
  • Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
  • Sluchová ztráta dítěte: lehká
  • Kompenzační pomůcka: sluchadla

Textová verze


T: Myslíte si, že to, že má dcera nějakou vadu nebo nějaké potíže, hrálo roli v tom rozvodu? 

P: Stoprocentně, stoprocentně jsem o tom přesvědčená, že kdybychom měli zdravé dítě, tak spolu možná ještě jsme. No bylo toho moc, bylo toho moc, každý jsme se s tím rvali jinak a přestali jsme mluvit spolu. 

T: Vy jste asi měla hodně práce s dcerou, že? To bylo asi každodenní nějaké cvičení a zlepšování. 

P: Ano, člověk je hodně unavený. Ty začátky pro maminky, i myslím si, že každý začátek s miminkem je strašně těžký a spousta žen si vůbec neuvědomuje, co to je, když přijde miminko do domácnosti. Tatínkové taky, tam vůbec, ti si to začnou uvědomovat, až tomu dítěti jsou třeba tři a dá se s ním domluvit. Ale myslím si, že hodně to maminy neví, a že to je třeba téma, o kterém se moc nemluví. Každý se těší na miminko a vůbec nikdo netuší, co to pro ženskou je, jak se jí obrátí svět vzhůru nohama. No, a když se do toho stane něco takového, jako je předčasně narozené dítě, kdy my jsme vlastně s dcerou čtyři měsíce byly v totální sociální izolaci, protože nikam nesměla a jediní, kdo k nám mohli na návštěvu, byli prarodiče, což vzhledem k tomu, že já i manžel máme pouze matky a já jsem se svou tchýní nikdy extra nevycházela, tak to byla v podstatě moje máma a manžel. Já jsem byla velice frustrovaná, strašně mi chyběl kolektiv, lidé. Zaplaťpánbůh dneska za sociální média a já nevím všechny sociální sítě, protože člověk aspoň si s někým může psát, když už nic. Ale není to samozřejmě ten osobní kontakt. No takže jsem hodně vynakládala takovou potřebu mít muže doma, protože jsem tady někoho mít potřebovala. No a čím víc jsem ho chtěla mít doma, tím míň tady samozřejmě byl. Protože ho to nějakým způsobem obtěžovalo. Asi by vám to popsal nějak jinak z jeho strany. Co vím, tak se říká, že jsem byla nesnesitelná, no. Nevím, co si pod tím sama mám představit. Když člověk řeší tolik věcí, tak je to dost možné, protože už jenom to, že ženská přivede dítě na svět, ji změní dost, si myslím. A když k tomu má řešit ještě všechny ostatní věci, tak to prostě zásah je. A mně se narozením dcery život obrátil naprosto vzhůru nohama.

Další zkušenosti:

Leňa si připadala jako špatná matka.

Radka K. začala dávat větší pozor na to, jak mluví.

Pro Lucii bylo nejdůležitější zdraví a rodina.

Aneta se bála, že se dceři sluch zhorší a bude muset podstoupit kochleární implantaci. Také měla obavy, jak to dcera bude zvládat ve škole.

Aleš měl strach, jak dcera bude zvládat svůj handicap a jak ji přijme kolektiv.

Michaela s manželem situaci dobře zvládli, ale rozhodování o dalším dítěti prozatím odložili.

Petřino manželství zvýšenou péči o dceru neustálo.

Milaně a její rodině přineslo diagnostikování vady sluchu úlevu.

Pro Anetu bylo zpočátku obtížné o tom, že má dcera vadu sluchu, s někým mluvit.

Michaela se na veřejnosti kvůli synovým kochleárním implantátům necítila špatně, neměla však ráda lítost.