Zobrazit menu tématu

Plány do budoucna

U jednotlivých lidí, se kterými jsme mluvili, se plány do budoucna lišily. Mnoho z nch se však shodovalo v tom, že by chtěli zbytek života prožít v co nejlepší kondici a zdraví, a mít kolem sebe své blízké.

Lidé se od sebe lišili tím, na jak dlouhou dobu dopředu plánovali. Někteří mluvili o dlouhodobějších cílech, jiní plánovali spíše v kratších časových úsecích v řádu týdnů až měsíců. Paní Jarmila moc dopředu neplánovala, byla si vědoma, že jí zde zbývá jen omezený čas. Pan Ján plánoval jen do následujícího dne, vždy doufá, že se znovu probudí. Někteří lidé říkali, že plánovat už nic nemohou, spíše musí zvládat to, co jim den připraví.

Paní Marie D. už do budoucnosti neplánuje nic, chce být jen zdravá.

Máte nějaké plány do budoucnosti?

Ne, ne. Jaký? Jenom abych byla zdravá a umřela náhle potom. Abych nemusela dlouho trpět no.

To máte naplánovaný, jo?

To bych si přála.

A co myslíte, kolik tak jako plánujete dopředu ještě?

Ale to nevim opravdu. To člověk nemůže plánovat nic.

Ani nad tim přemýšlíte?

Ne. To může být denně. Za den a všecko se změní, v hodině se změní. Takže nad tim se nedá přemýšlet.

A máte ještě ňáká očekávání?

Ne.

Jak by vypadala ta budoucnost vaše?

No tak, jak vypadá, tak vypadá, já si myslim, ne? Co můžu plánovat nebo něco. To se nedá nic přemejšlet, že by něco bylo ještě. Stáří je stáří.

Jo, a když optimisticky? Jako když si představíte něco pěknýho do budoucnosti, co tam vidíte?

Nic.

Profil:

• Jméno: Paní Marie D.
• Věk v době natáčení: 86 let
Zobrazit celý profil

Jak dlouho sahají vaše plány, kolik let plánujete do budoucna?

No nejradši bych plánoval aspoň do stovky, že jo, ale tak to chce asi každý (smích). Takže nevím a nemám to vůbec tak. To, asi bych si dělal nějaké etapy v životě, v tom, jak to chci. To opravdu je to dáno a já jako člověk věřící, tak doufám, že jsem až tak zlý člověk nebyl, nebo snažil jsem se nebýt, že mě tím pádem bude – budu odměněn i tím, že třeba tady ještě nějaký čas pobudu a budu moct si třeba řekněme klidně i třeba pasivně to stáří užívat.

Profil:

• Jméno: Pan Pavel
• Věk v době natáčení: 73 let
Zobrazit celý profil

Několik lidí ještě chtělo využít svých možností tak, aby naplnili zbytek svého života. Chtěli být užiteční společnosti a pomáhat nebo radit druhým, a to jak v rodině, tak mimo ni. Paní Alena chtěla založit kroužek pro děti, kde by byla zapojená i celá její rodina, práce s druhými jí dodávala elán.

Pan Vranov by chtěl být na světě ještě užitečný.

Máte nějaké plány? Jak vidíte svoji budoucnost?

Podle toho co to je budoucnost, jo. Já vám řeknu něco asi, co se vám líbit nebude.

No, povězte.

Určitě ne. Budoucnost je pro mě ne jenom prostě dokončení tohodle života, ale i život po něm, čímž myslím životy po něm. Už jste doma, ne?

No, vím a tak to je vaše, to si jako, já to respektuji.

Já vím, jo jistě. Životy po něm, já jsem přesvědčenej, že ten reinkarnační princip, že funguje. Mnohé mně to vysvětluje a čili řeknu-li budoucnost, tak myslím tímhle směrem. Například si strašně přeju, aby to pozitivní, co jsem si tady v tomhle životě vyrobil, tak abych si to udržel a dál rozvíjel, ve prospěch toho proč je tady člověk. Co si o tom myslím, rozumíte mi. To je příklad jeden.

Jo rozumím.

Profil:

• Jméno: Paní Vranov
• Věk v době natáčení: 73 let
Zobrazit celý profil

Lidé, kteří v době rozhovoru pracovali nebo měli hodně aktivit, do budoucna plánovali více odpočívat a užívat si klidu, který jim scházel. Paní Alena měla v plánu skončit s komunální politikou a více se věnovat nemocnému manželovi.

Pan Radek prožil mnoho dobrodružství, v budoucnu si chce spíš užívat klidu.

Já si myslím, že co jsem, né, že bych dosáhl všechno, co jsem chtěl, samozřejmě, že né, ale že jsem měl zajímavej život. A v současný době, už víceméně. Takto, měl by člověk jako nějaký prostě, takový spíš, plány osobní, který ale by byly finančně třeba náročný jako, že jo. No, ale už prostě nějak jsem, sem tam něco prostě, ale žádný takový už nějaký věci, spíš takový v poklidu, jo. Už nějaký cíle nemám. Já jsem měl dost jako takovej život, no dobrodružnej, těžko říct, ale – hodně jsem jezdil, jakože zahraničí a tak, prostě. Takže jsem zažil hromadu věcí. Né, že bych toho jako nechal, ale už to prostě jaksi, no. Už né. Už jsem prostě byl, já nevim, takový věci jako. Byl sem ve válečných konfliktech jako zpravodaj a takovýdle věci, to už nemusím, jo (smích).

To už je dost dobrodružný zase?

To by, to už nemusím, to už jsem i přežil jako, a takže prostě, tak nějak už spíš v poklidu. Nemám žádný velký prostě už, nějaký sny. No a i kdyby byly, ale už říkám, že už je nebudu asi realizovat. 

Profil:

• Jméno: Paní Radek
• Věk v době natáčení: 67 let
Zobrazit celý profil

Mezi plány, o kterých lidé mluvili, se vícekrát objevovalo cestování, a to jak po České republice, tak do zahraničí. Někteří lidé by ještě cestovali rádi, ale přemýšleli, jestli je to pro ně vzhledem ke zdravotním omezením zvládnutelné. Paní Ivona by se ráda podívala do zahraničí, ale zároveň nechtěla dělat starosti svým příbuzným, kteří o ni měli při její poslední cestě starost.

Pan Zdeněk by se v budoucnu rád podíval do míst v naší zemi, která zatím nenavštívil.

Od budoucnosti čekám, že kdybych tady byl aspoň do 80, ale zdravý a budu žít pořád stejně, to by znamenalo, že bych všechno přečetl, ještě se někam podíval, ale po českých zemích, ještě je řada. S děckama jsem prožil, projel celý Čechy, i v Tatrách jsem byl, ale ještě jsou místa, třeba Český ráj, nebo Národní park České Švýcarsko, ještě jsou místa, kde jsem nebyl. Tak si představuju, že až to dodělám (úpravy domu), je to tak 2 roky, tak že bysme si dopřávali lázně, sem tam, četba, krásná hudba, žít úplně stejně. Nepotřebuju jezdit už někam do Paříže, to stejně všechno znám z knih a prostě z televize a to a postupně ubírat a stárnout v pohodě. Budu se dívat, jak vyrůstá vnučka, třeba ještě bude vnuk nebo toto.

Profil:

• Jméno: Pan Zdeněk
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Paní Ivona by se ráda ještě někam podívala, nechce ale přidělávat starosti blízkým.

Máte ještě nějaký plány do budoucna?

Mám plány, ale loni jsem byla v Norsku, tak to mně, se na mě ne zlobili, ale měli starost, co jsem si to zase vymyslela (smích).

Oni jsou jen tady v Čechách a babička po světě (smích).

Ne, vim, že já jsem si vzala vysoké pojištění, jak říkám, na kovovou rakev až domu, kdyby se mi někde něco stalo, ne? To mě brzdí jedině, že ještě bych měla plány, ale nechtěla bych způsobit někomu nepříjemnosti, tak se radši držím blíž domova (smích). Myslim si, že je nejdůležitější, aby si člověk zachoval smysl pro humor, aby se na to díval, „Jsem stará, nemůžu, tak co, užila jsem.“. já jsem měla teda to štěstí, že jsem užila toho i toho, cestování dost i sporty jsme dělali, do hor chodili, takže jsme, můj manžel byl velice činorodý, takže jsme si užili, i když život nebyl vždycky k nám úplně nejpřívětivější, takže jsme, že nemám čeho litovat a jsem spokojená.

Profil:

• Jméno: Paní Ivona
• Věk v době natáčení: 89 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé chtěli v životě ještě něco dokázat. Pan Zbyněk se se svým kolegou snažil vybudovat obchodní společnost. Paní Alena by zase ještě chtěla získat medaili za rychlou chůzi. Někteří lidé se chtěli ještě něco nového naučit nebo na sobě pracovat. Tyto aspirace souvisely s jejich zálibami.

Děláte si aj nějaké dlouhodobější plány?

Ne, dlouhodobější ne.

Jak dlouho sahají vaše plány, kolik měsíců nebo let?

No, tak maximálně na rok dopředu, dýl ne. Už přece jenom už si říkám, že to zdraví už není prostě tak, jak by to, tak si nemožu už nic takového. Ale ještě loni jsem se dokázala, sem si nadělila k sedmdesátinám, jsem si vymalovala celý dům, eště jsem si spravila. Aj podlahu jsem vyměnila vedle, a tak jako se snažím ten dům udržovat, pokuď to jde. A chtěla bych eště sem tam někde se zajet podívat tady aspoň po republice, když už jako. A mám naplánované s děvčatama, že eště budem chodit do školy jako (smích), že si zkusíme eště nějakou tu univerzitu. 

Profil:

• Jméno: Paní Františka
• Věk v době natáčení: 71 let
Zobrazit celý profil

S ohledem na budoucnost někteří lidé vyjadřovali spíše přání než plány. Přání se často vztahovala k odchodu z tohoto světa. Přáli by si, aby z tohoto světa odešli pokojně, v okruhu svých blízkých, bez bolesti. Co nejdéle chtěli vydržet soběstační a nechtěli zatěžovat svou rodinu. Několik lidí plánovalo, že by v případě potřeby odešli do domova pro seniory nebo si najali ošetřovatelku. Více o postojích k vlastní smrti a umírání najdete pod tématem Smrt a umírání.

Máte nějaké dlouhodobější plány?

Ne, nemám už.

Anebo, jak daleko sahají vaše plány?

Jak daleko?

Kolik roků?

No, já bych chtěla aspoň tak, do těch. Kolik mám? Sedmdesát pět. No, tak osmdesát pět, devadesát (smích). Ale když to vezmete, tak je to za chvilku. To je šílený, protože když se vrátíte nazpátek o dvacet roků, ježišmarja, dyť to je nedávno, jo. No, ale tak nedá se nic dělat, no nemůžeme tady všichni bejt, no. Co bysme tady dělali všichni. Ne, hlavně, kdyby mělo přijít nějaká vopravdu, nějakej ten konec, tak aby to nebylo, aby to nebylo drastický, to je největší přání, protože to je.

A jak teda rozmýšlíte o konci toho života, jaké máte představy?

Já bych byla radši, kdybych umřela dřív než taťka a aby mě šlak trefil, protože jsem to vopravdu viděla u té (manželovy) maminky, jak ona se natrápila a je to zlé.

Profil:

• Jméno: Paní Eva
• Věk v době natáčení: 76 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé vyjadřovali z budoucnosti obavy. Měli strach z bolestivého umírání nebo ztráty poznávacích schopností, demence. Obávali se také o zdraví svých blízkých. Paní Kateřina měla strach, že by na ni mohli příbuzní po její smrti zapomenout.

Jako pesimistickou variantu své budoucnosti vidí paní Jarmila ztrátu rozumových schopností.

Jak vidíte budoucnost?

No, to taky, to si to nevidím, to si říkám, to jsem zvědavá, jak dlouho ještě takhle budu moct tohle všechno dělat a co bude potom, netuším.

A jaká jsou vaše očekávání, očekávání?

Tak já si myslím, že stejně konec života strávím někde v nějakým ústavu, no. To víte to jako, do kláštera mě, jinak nikoho takhle nemám, už nebude, protože pomalu už jsem z rodu málem nejstarší, že jo, všecka ta mládež už je, co jsou no, a nemůžu na někoho z příbuzenstva chtít, aby se o mě staral, ty jsou všichni dost daleko, to jako. A mají svýho dost.

A když si ji představíte, tu budoucnost, pesimisticky?

Nepředstavuju si vůbec.

Ale když si ji představíte.

Jo, tak když si ji představím pesimisticky, tak si představím, že ztratím rozum, nebudu nic vědět, takže mě to vůbec nebude vadit a ty co budou okolo, tak jsou chudáci, no, musí se s tím smířit, ale jestliže budu někde mezi stejnými lidmi, tak jim to bude taky jedno, tak proč bych se já pro to dneska trápila.

Profil:

• Jméno: Paní Jarmila
• Věk v době natáčení: 78 let
Zobrazit celý profil

V souvislosti se smrtí se někteří lidé připravovali na svůj odchod z praktického hlediska. Vyřizovali potřebné dokumenty a majetkoprávní záležitosti. Paní Marie C. chtěla vyklidit skříně od starého oblečení, aby s tím děti neměly v budoucnu práci. Pan Josef opravoval dům, aby po něm něco zbylo pro jeho děti. Pár lidí mluvilo o tom, že šetří na pohřeb, aby jej nemuseli platit příbuzní.

Pan Jan A. očekával, že brzy zemře, začal se podle toho zařizovat, aby příbuzní neměli tolik starostí.

Já jsem měl totiž taky tenhlenc, budíka, nebo jak se to, kardiostimulátor. Loni sem měl jít desátého května či června na výměnu. Poněvadž jsem ho odmítl, protože před tím mně paní doktorka říkala, už mám asi starý nohy. No to je pravda. Tahleta pravá mě to tak trochu dělá, i otejká. Ale tak jsem ten stimulátor už nechtěl, odmítl jsem, protože sem čekal, že už to se mnou skončí. Protože nechtěl bych být živou mrtvolou, aby mně budík chodil a já už nebyl schopen. Tak jsem to odmítl, no a tak teďka už nějak si víc nepřeju, no. A tak jsem si myslel, už mě někdo povolá. Ona (manželka) se mnou by si neporadila, no a potom jít do toho hospicu – možná. (…) (Noviny) jsem odhlásil, já už jsem měl, už jenom sobotní. Ale už jsem počítal, že to nebude kdosi po mně odbírat a že to, starost o to ukončení jsem chtěl udělat sám.

Profil:

• Jméno: Pan Jan A.
• Věk v době natáčení: 90 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé si přáli být ještě svědky narození dalších vnoučat nebo pravnoučat. Chtěli vidět, jak se jejich rodině bude dařit. Někteří lidé se těšili, že budou vnoučata vychovávat a půjdou jim příkladem.

Paní Milena by chtěla jít svým vnoučatům příkladem a motivovat je k aktivitě.

No, očekávání. Zase se to váže teď už vlastně na vnoučata hlavně, protože ty bych chtěla vidět spokojeně žít a něčeho dosáhnout, ne se jen tak vézt. Ale aby byli taky aktivní, v čem si myslím, že teda jim s dědou jdeme příkladem, i když ne často. Verba movent, exempla trahunt. To si taky uvědomujeme. No, jinak dokonce už jsme byli, jak manžel, tak já – nás už ocenila radnice. Dostali jsme právě za to, že pracujeme se seniory, že se tomu věnujeme tolik. Ale to nebyl cíl, vést seniory. Prostě my to děláme pro radost svou. A získáváme tím i další. 

Profil:

• Jméno: Paní Milena
• Věk v době natáčení: 78 let
Zobrazit celý profil

Plány některých lidí se vztahovaly k bydlení. Z dlouhodobého hlediska bylo cílem některých lidí dostavět nebo dozařídit dům. Paní Vlasta si moc nevěděla rady se svým bytem, pořád byl hodně provizorní a chtěla by to v něm upravit. Z krátkodobého hlediska šlo o plánování pravidelných prací na údržbě domu, jeho úklidu, vymalování nebo o drobná zlepšení či udržování zahrádky. Dva lidé plánovali přenechat dům svým dětem, které se o něj budou do budoucna starat.

Už jste zmínil nějaké přání nebo plány, máte nějaké dlouhodobější plány do budoucna?

Dodělat dům, což už je zcela reálná věc, to už, nežijem přepychově, to proto, že na to jsme neměli dbát, abychom udělali parkety, všechno, ale chceme dát ještě nové země, ale ne skutečné parkety, ale plovoucí podlahu. A co ještě bych mohl. Mohl bych budovat bazén, protože potřebuju pořád dělat, tak ještě by to chtělo na zahradě bazén pěkný, zkultivovat trávník krásně, na to jsem si teď koupil vertikutátor nový.

Profil:

• Jméno: Pan Zdeněk
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

 



Copyright © Hovory o zdraví 2014 - 2019, všechna práva vyhrazena.     |       Webdesign studiolkm.cz