Janča poprosila lékaře o preventivní zákrok. Další děti už nechtěla a obávala se dalších možných zdravotních problémů a operací.
Vy jste byla ještě na té gynekologické operaci. A tam vám dali na výběr, nebo vám řekli, co bude nejlepší? Jak to tam probíhalo? Ano. Jelikož jsem měla kdysi dávno endymetriózu, tak jsem viděla, že tam někde něco je, ale prostě bylo to všechno v klidu, a když jsem přišla s tím, že teda tam mám jako vykřičníky, že tam něco je, tak mi můj pan primář povídal: „Ale my to budeme muset odoperovat.“ A já jsem za ním šla a říkám: „Pane primáři, ale mám na vás prosbu.“ A on povídal: „Jakou?“ Já říkám: „Ale já to chci vzít všechno.“ On tak na mě koukal a povídá: „Počkejte…“ A já říkám: „Já nechci, abych za půl roku šla znova na operaci, děti mám, už žádné děti nechci, takže mi vezmete všechno.“ A on povídá: „Tak to jste 1 ze 100, která mi tohle řekne.“ A byl teda jako rád, že já jsem sama na to přišla, on by mi to asi stejně nabídl. Bylo to pro mě vhodné, vzít to všechno, a já jsem říkala, že nepůjdu za půl roku, nebo za další tři čtvrtě roku, za rok, znova na nějakou operaci. Prostě říkám, ať vezmou všechno. Tak byl spokojený, že jsem si o to vlastně řekla já sama.