Rodina Zuzanina manžela se od ní po léčbě odvrátila, nevydržela stres s nemocí spojený.
Já osobně si myslím, že pro mého muže a pro rodinu mého muže jsem se změnila tak, že se mnou nechtěli dál žít, prostě nechtěli už dál tohle jako kdyby zažívat. Takhle si to vysvětluju, nedokážu si vysvětlit to, co se pak stalo. Že prostě nechtějí ten stres, který pramení z každé další kontroly. Jakoby já jsem takhle nikdy neuvažovala, ale třeba někdo mi řekl, že vlastně mám vždycky život jenom na půl roku, než bude další kontrola, a pak nevím, co bude, a že prostě oni během léčby určitě dělali maximum, co mohli, ale pak dál už nechtěli. A myslím si, že si asi mysleli, že se to přenese i na mé 2 děti a že je to pro ně škodlivé, to takhle jako mít v životě. A takže teďka vlastně, co jsem rozvedená, tak oni se mnou přestali komunikovat a vůbec se nestarají, jak mi je, jestli mi něco je, jestli něco nepotřebuju, vůbec. A i ten můj odchod udělali tak, že vlastně já ani nechci s nimi o tom už nikdy mluvit, ani dát najevo, že mi něco chybí, že něco potřebuju nebo že mě něco trápí. Tak to byla jako kdyby zásadní ráda a myslím si, že ti mí přátele, co jsem měla předtím, tak mi zůstali.