Ivana P. změnila všechno včetně stravy, začala jíst více zeleniny a ovoce a méně masa.
Samozřejmě s touto nemocí člověk musí změnit úplně všechno. To tělo mně chce teda něco říct. Tak prostě bylo něco špatně a já vím, co bylo špatně. Teď jako zpětně si to uvědomuju, proč ta nemoc přišla. A samozřejmě teď musím dělat všechno proto, aby odešla. To znamená, že člověk musí změnit životní styl, ten můj hektický životní styl – jedna práce, druhá práce, třetí práce, jsem sama s dětmi. To znamená, všecko muselo být perfektní – děti perfektní, oblečené, navoněné, samé jedničky. Musely všechny mít kroužky, hudební a výtvarné a pohybové. To byla práce pro 4 lidi. A já jsem to dělala sama. Ta nemoc prostě musela přijít. Tělo to nemohlo zvládat. A najednou jsem zjistila, že to jde všechno i jinak. Začalo to změnou životního stylu. Následovala změna myšlení, čili trošičku jsem jako musela, nebo musela, chtěla změnit i to myšlení. To znamená, začala jsem hodně číst různé takové knížky, i lidské osudy a různé filozofické, a já nevím, o duševnu, možná to přešlo až do duchovna. Takže jak tam leží Bible delší dobu, tak jsem si začala třeba i v Bibli listovat. Ne že by došla radikální změna, jako jak někdo nevěřil, a teď věří. Ne. Ale začala jsem i tady tyto věci. To už máme několik rovin, to už je nějaká duševní, duchovní, filozofická. A samozřejmě přišla změna stravy. To teda musím podotknout. Ne že bychom jedli nezdravě, zdravou stravou jsem se zabývala odjakživa, ale teď ještě jsem zjistila, že to jde trošičku jinak. Takže absolutně totální změna stravy. Zelenina, ovoce, co nejméně masa. Ale zase vzhledem k chemoterapiím určitě nejsem pro to maso vůbec vypustit. Čili maso ano. Hlavně třeba takové vývary, ne nějaké tučné maso, to ne. Takže změna stravy.