Stáňa B. začala s péčí o ruku ihned po operaci, aby předešla vzniku otoků.
Napravo mám uzliny pryč, takže chodím pravidelně na lymfomasáže. Máme doma lymfoven, abych udržela ruce v nějakém takovém standardu, abych prostě byla schopná si udělat věci doma, to nejnutnější. Větší věci, to se vždycky domluví víc lidí a už se to potom dělá hromadně. Ale mít otoky rukou do takových extrémů, jako je ta sloní ruka, sloní noha – jak se tomu lidově říká –, to už je hodně špatně. Nesmí se to prostě zanedbat. To se musí opravdu… A je to už na doživotí. To postižení těchhle rukou, těch uzlin, to už je na doživotí. To už je nezvratné. A kdo vám doporučil tyhlety lymfoveny a lymfomasáže? Lymfomasáže jsem začala brát, jak jsem byla po první operaci. Potom v roce 2006, říjen, listopad jsem byla v lázních, protože onkologický pacient musí do roku po ukončení léčby nastoupit lázně. Bylo to do dvou, teď už je to změněné, je to do roka. Tam mi ten lymfoven nastavili, takže potom, jak sem dojela domů z lázní, jsem si vyhledala, kde se to dělá u nás tady. Navštívila jsem kožní ambulanci, kde dají doporučení na toto. A v tom středisku, kde je ta kožní lékařka, tak tam je sestřička, která dělala lymfoven. Zpočátku jsem chodila na jednu ruku a pak na obě. Teď už chodím na obě dvě ruce. Chodím doteď, chodím pravidelně s tím, že ten přístroj mám doma, takže chodím na manuální, a přístrojovou si dělám doma.