Daniela žádala majitele domu, aby jí snížil nájem.
Myslím si, že informovanost tady v tom směru, v tak citlivé oblasti, která člověka zasáhne od shora dolů, a nejenom jeho. Ale přijdete domů a řeknete všem: „Já mám rakovinu.“ A teď všichni jsou paf – co s tím budeme dělat, co s tím ty budeš dělat. Tak nejsou, prostě nejsou po stránce informační, ani po stránce psychické, ani finanční. Já jsem říkala: „A kdo mně půjčí peníze, když teď budu na nemocenské?“ A běží nájmy. A běží prostě všechno, pojistky na auto, všechno. Všechno to je furt funkční. To nejde říct: „Tak já jsem teď nemocná.“ Já jsem dokonce prosila majitele domu, kde jsem bydlela, jestli by mi mohl na půl roku nechat nižší nájem, protože on zrovna v té době zvýšil dvojnásobně nájem. Tak na to jsem vůbec. To by byla celá moje nemocenská a já bych v podstatě mohla sedět na chodníku a žebrat. A on mi řekl: „Dobře, ale jenom půl roku.“ Tak ještě štěstí, že takhle. Jsem se do té doby odstěhovala, takže jsem to tak nějak zpytlíkovala.