Pro paní Danu jsou velkou podporou návštěvy dcer a jiných příbuzných a péče manžela. Označuje svou rodinu za semknutou. Textový přepis rozhovoru: My jsme hrozně semknutá rodina, takže oni všechno to se mnou nesou, telefonujou mi nebo přijedou. Třeba s tou xxxx přijede moje švagrová nebo neteř. Jsme pořád v kontaktu, telefonujeme si, to mně taky hodně pomáhá. No, a můj muž se o mě stará, je vlastně pořád se mnou, dělá to, co celý život nedělal. Musí nakupovat, něco mně pomoct tady, nevím třeba do vany, z vany – to já už sama nezvládám, nemůžu tak dobře zvednout nohu, abych z té vany vylezla nebo do ní vešla, a nechtěla bych si ještě něco zlomit nebo nějak se poranit. Teď třeba jsem v takovém celkem dobrém stavu, že nejsem vyděšená. Ale to nic neznamená, může přijít v noci, že na mě přijde taková úzkost, a potřebuju, aby mě někdo povzbudil. Teď už hrozně čekám na tu xxxx, teď tu nebyla dlouho, normálně jezdí co těch 14 dnů, a teď už to je 3 týdny. A to mně strašně chybí, potřebuju ji. No, tak můj muž se mnou je.