Pan Vladimír se zabývá literaturou o posmrtném životě a přál by si v tom ještě nějakou dobu pokračovat. Na základě prostudovaných knih, ale i z pohledu věřícíhoje přesvědčen, že smrtí život nekončí. Je to pro něj povzbuzující. Textový přepis rozhovoru: S kým ste sa o tom rozprávali? S rodinou, s kamarátmi, s profesionálmi, s doktorom, s kým ste o sa o tom rozprávali vtedy? S rodinou ii s doktorem, samozřejmě. Jenže on neříká jako do…Lékař xxxx, primář právě jihlavský, ten mě operoval a ten říkal: „No tak, když ten kritický čas je kolem pěti let po operaci.“ To znamená, já jsem pět let absolvoval bez problémů, a teď už je to vlastně prakticky deset let, a tak doufám, že ještě nějaký ten pátek tady to vydrží a že bude možno tady ještě dokončit to, co jsem nedokončil, protože mám některé ty věci, kterýmijsem se zabýval, co se týká třeba toho života po smrti. Mám celou řadu kvalitních knížek, které mám prostudované a které právě potřebuju promyslet a dojít k nějakým závěrům. Otázka je, jestli teda po smrti život pokračuje, anebo zda duše umírá s tělem. Věřím, že právě duše přetrvá tělesnou smrt a že ty věci, které právě jednotliví psychologové, jednotliví třeba astrofyzikové dokazují, že tam v té otázce, otázce vědomí, osobnost, paměť, duše, že právě mají takovou trvalou hodnotu, že tu smrt překonají a že právě při tom vědomí bude život pokračovat, pokračovat dále. (…) Ako to ovplyvnilo Váš profesijný život? No, tak právě toovlivnilo tím způsobem, že jsem si uvědomil, že nemůžeme si hrát sobě divadlo, že jako budeme věčně, ale že počítáme s tím, že se jednou náš život skončí. A z našeho zpěvníku také vynechali tu jednu píseň, která by tam měla být, protože je to určité takové to vyznání – vyznání, že smrtí život nekončí. Je to píseň: „Já věřím v svého mistra moc a smrt mě neleká. Já vím, že vbouř a noc mě vítá přístav zdaleka. Nuž země, přijmi kořist svou, co je mi těla chýš, než klesne tam xxxx můj duch xxxx. Již nade všeckou chorobou už nebe dýchá vzduch a světlem – jeho ozdobou, už na věky je Bůh.“ Tak tady to je taková píseň, která vyjadřuje to přesvědčení, s kterým se ztotožňuji. Takže není to nějaká taková jako obava nebo úzkost nebo beznaděj, a teda je to vlastně něco, co posiluje a jistě posílí i v čase posledního odchodu.