Paní Dita se obává závislosti na ostatních a toho, že by konec života prožila jen jako ležící.
Textový přepis rozhovoru: Neděsí mě to, že umřu, ten okamžik, ale mám strach – nebo takové jako holčičkovské to je – z umírání xxx, asi jako každý z nás, si myslím, nechci být na plenách, na někom závislá. Tak vlastně bych tu chtěla ještě být, i třeba v hospicu teda, ale jako ve smyslu v tom činném, ne už prostě v tom ležícím. I když to možná jen shazuju, možná tam prožíváte věci, já to jenom nevím, mně to přijde, že takhle bych být nechtěla. Ale to je jenom moje nějaká představa něčeho, co vůbec neznám.

4. 08. 2019