Monika C. hovoří o psychické náročnosti léčby a její dlouhodobost.
Taková jediná informace, kterou jsem asi nechtěla vědět, bylo to, že budu mít zajišťovací léčbu 10 let a že vlastně tahle léčba vyvolává nebo přivolává dřívější přechod, což je velice náročné psychicky i fyzicky, protože najednou máte stavy, které prostě nepředpokládáte, a když už vy je pochopíte, nechápe je vaše okolí, protože na to nemáte věk. Nemáte věk na tyhlety symptomy, na tyhlety projevy. Takže to byla taková informace, kterou jsem nechtěla slyšet. Nicméně srovnat se s ní musím stejně. Ale jinak ostatní informace jsem dostávala opravdu k tématu a takové, na které jsem se ptala. Co to znamená ta zajišťovací léčba? Vzhledem k věku, kdy mi pan doktor onkolog vysvětlil, že čím je člověk mladší, tím, bohužel, je jakoby vyšší šance návratu rakoviny, protože prostě člověku se buňky obnovují stále rychle, a tak je nutná zajišťovací léčba, protože některé nádory u mě byly každý jiného původu, ale 2 byly původem spojené s tvorbou estrogenu a tomu bylo potřeba zamezit. Tudíž vyvolání předčasného přechodu, aby tělo estrogen přestalo produkovat a vlastně se chránilo, to byl ten důvod, proč přišla ta zajišťovací léčba. A proto byla tak dlouhá, aby to došlo až do věku, kdy přirozeně ten přechod bývá. Mně bylo 38, než skončila léčba, tak skoro 41, a do těch 51 nebo 50 let budu tu medikaci pobírat. Jsou období, kdy potřebuju medikaci vynechat, a to vždycky rozhodne onkolog. Jsou to situace, kdy to prostě nezvládám, nemůžu chodit, nemůžu hýbat rukama, protože prostě ty léky mají vedlejší účinky.