Veronika Z. popisuje svou zkušenost s odstraněním vaječníků a dělohy v necelých 27 letech.
Textový přepis rozhovoru: A pak bylo teda to odstranění dělohy a vaječníků, tam se taky nastupovalo den předem. To na tom bylo asi nejhorší. Na téhle operaci bylo čištění před operací, protože je to břišní operace, tak to bylo takové složitější než ty prsní. Že tam člověk musel den předem, už se nic nejedlo, dostal projímadlo a opravdu strávil celých pomalu 24 hodin na záchodě. A potom i den po operaci se leželo na JIPce. Tam jsem se nesměla ani zvednout z lůžka, bylo to takové strašně dlouhé, hrozně se mi to táhlo a i to ten první den bolelo. Ale potom zase, od druhého dne, jsem už směla vstát a přestalo to bolet. Bylo to asi nějak uvnitř, člověk to nevnímal, že někde má něco sešitého, a normálně jsem fungovala už od druhého dne, už jsem špacírovala po nemocnici a týden po operaci mě propustili domů. Měla jsem sice omezení, že jsem nesměla zvedat nic těžkého a podobně, protože močový měchýř se nějak přišíval někam jinam, takže se kvůli tomu nesmělo jakoby zvedat nic těžkého, aby se tam třeba něco neutrhlo v tom břiše. Na rozdíl třeba od těch prsních operací, kdy člověk nemohl ani pověsit prádlo a vytírat a takhle, tak tady jsem byla hned funkční, co se týče domácnosti.
Jaké to bylo, rozhodnout se pro tuhle operaci v docela mladém věku?
Tím, že jsem stihla mít 2 děti předtím, tak z tohoto hlediska to bylo dobré, že aspoň už nebudeme muset řešit antikoncepci, i když samozřejmě třetí dítě jsme nechtěli. V dnešní době už by to byl takový trošku hazard s penězi, ale spíš těžký je takový ten psychický pocit ve smyslu, co kdybych si to někdy rozmyslela a chtěla bych to třetí dítě. Jsem ještě mladá, bylo mi vlastně v té době necelých 27 – 26 a kousek. A tak jsem si říkala: „No, zatím co jiní teprve dodělávají školy a třeba za 10 let budou mít první dítě, tak já už půjdu do přechodu. A za 10 let oni budou mít první dítě a já už budu 10 let v přechodu.“ A toto jsem furt tak nějak srovnávala. Ale řekla jsem si: „Nebudu se prostě srovnávat s druhými, holt to budu takhle mít.“

16. 04. 2019