Lenka B. si všimla ztráty paměti, kterou se snažila trénovat.
To se mění, ale to jsou takové. A hlavně teda, ještě co jsem si vzpomněla, tak samozřejmě paměť, to je takový. To v rámci léčby bylo úplně jako docela špatné, ale teď tím, že já jsem se snažila opravdu fungovat i v té práci, tak trošku si ten mozek podle mě trénuju. A tak si říkám, že to je možná i tím věkem. Nemůžu to všechno svádět jenom na tu onkologickou diagnózu. Ale špatný je zrak teda, to mně přijde taková ta různá, i po těch anesteziích. Protože já, kdybych to spočítala, tak jich mám, myslím, 10 během takové krátký doby a to jsou anestezie dlouho trvající, takže mám takové zvláštní brnění v prstech. Taková jako neuropatie. Ale tak to už je, to už je taková menší daň za to, že prostě jsme tady. Ale to je těžké. A ten zrak mě teda trápí, teď to budu řešit, protože po té anestezii poslední se to úplně zhoršilo, že uvidíme, no.