Kamča si začala vážit více života, každý by si měl umět užít života. .
Potom jsem na sebe dávala hodně pozor, snažila jsem se jíst zdravě. To jsem trošku dělala tak nějak celý život, ale po tady tom jsem si víc toho vážila. Takže jsem na sobě začala i hodně pracovat. Jsem i vděčná, že jsem se teda dostala na tu vysokou školu. Dodělala jsem si titul při 2 dětech a pokračuju dál. Teď jsem v 5. ročníku. Chci si dodělat ještě magistra. A podařilo se mi minulý rok v ženském triatlonu získat 3. místo. Jsem vděčná a myslím, že mi to srovnalo hodnoty v těle. Srovnalo mi to, co je pro mě to nejdůležitější. A to jsem si jenom jakoby potvrdila a ujistila jsem se, že prostě jsme tady ten čas na tom světě, máme ho určitě omezený, a měli bychom si vážit věcí, co máme kolem sebe, hlavně v kruhu rodiny. Mít nějaké záliby na odreagování, aby člověk na nějaké takové věci nemyslel a aby si to nepřipouštěl. Aby prostě žil pro ten okamžik. Aby si to dokázal užít, protože opravdu ten čas tak strašně letí. Teď už mně je jednačtyřicet a už toho za sebou mám docela dost.