Íje při operaci otevřeli jizvu po císařském řezu, i když pro ni byla rekonvalescence z operace fyzicky náročná, vše se dobře zahojilo.
Tu hormonální léčbu jste měla rok a pak jste se rozhodla pro odstranění vaječníků a dělohy. Víceméně mi to tenkrát tak nějak nařídili. Aha. Vaječníky určitě, dělohu už dobrovolně. S tím, že když mi vysvětlili, že prostě když budu brát hormonální léčbu, mohla bych tam mít nějaké nádory, tak jsem souhlasila i s tu dělohou. Jaké to pro vás bylo, co jste cítila? Co vám běželo hlavou? Protože už jsem porodila císařem, tak jsem to břicho měla jednou rozpárané a oni mě vysvětlili, že to nebudou dělat nějakou hysteroskopií, ale že mi to břicho rozřežou znova. Udělali mi to dobře. Udělali mi to v podstatě v tom místě, kde jsem měla toho císaře. A vím, že bylo velice náročné se z té operace vzpamatovat. Byl to hodně fyzický problém, že to dlouho trvalo, ale zase zahojilo se to dobře všechno. A zase to, že člověk se musel starat o toho kluka a už neměl moc čas přemýšlet, jestli u toho bude na tom nějak hůř nebo něco, nebo jestli bude něco míň, když už teda bude v tom přechodu. Nedalo se nad tím přemýšlet.