Monika C. se nejdříve radioterapie obávala. Uklidnila se, když zjistila, jak to probíhá.
Nejdřív jsem se ozařování velice bála, protože je takový boom toho, že prostě nevíte, co to udělá. Když jsem šla na vyměřování, která místa budou ozařovat, a udělali na mně křížky centrofixem a vysvětlili mi, že je vlastně dělají proto, aby ozářili menší místo, tak jsem se trošku uklidnila. A potom jsem se uklidnila ještě víc, když jsem zjistila, že ta ozářka trvá, nevím to přesně, ale zhruba minutu až 2, což bylo velice rychlé. Pomohlo mi, že jsem mohla sledovat ten přístroj, nedívala jsem se teda přímo při ozařování, ale byl to obrovský přístroj, který byl nade mnou, a v něm byly takové lišty, které se skládaly jako knihovna. Bylo to zajímavé a utekl mi tím ten čas lépe, takže potom celá ta ozářka mi nepřišla hrozná.