Naďa zvažovala, že by radioterapii nepodstoupila. Rozhodla se ji pak ale podstoupit, aby snížila možnost návratu onemocnění.
Protože mě čekala ještě radioterapie neboli ozařování, tak jsem začala zjišťovat, jestli ho vůbec musím podstupovat, když teda už tam nic nebylo a chemoterapie zabrala. U jednoho doktora se mi to tak jako zdálo, že bych ho teoreticky ani nepotřebovala. Tak jsem začala zjišťovat, ale netvářili se na to. Přemlouvali mě, a pak jsem zahlídla jeden dokument o americkém zdravotnictví. Katastrofa. A v tu chvilku mi došlo, sice si myslím, že tady v Čechách to tolik není, ale co kdyby náhodou, přece jenom se ta rakovina vrací. Kdyby se mi náhodou vrátila a měla bych podstupovat nějakou další léčbu, a já teď odmítnu tady tu radioterapii. Oni by mi určitě řekli: „Aha, a vy jste nepodstoupila veškerou léčbu minule. Tak teď si tu léčbu zaplaťte sama.“ Nebo něco podobného. Tak z toho strachu asi, nebo spíš takového respektu před tím, i když je to vlastně nesmysl. Je to moje tělo, tak proč si ho dál huntovat. Jenom kvůli tomuhle tomu jsem ozařování přece jenom nakonec podstoupila.

16. 04. 2019