Paní Dana si velmi chválí přístup sester z domácího hospice. Říká, že pracují se zájmem a s láskou. Textový přepis rozhovoru: Takže máte péči od těch sestřiček? Péči mám výbornou, ony jsou úžasné. Vždycky dobře naladěné, kdykoliv přijdou, pomůžou. Nebo telefonem mi řeknou, co mám dělat, nebo přijdou hned. Nebo řeknou:„Nemůžeme, přijdeme za 2 hodiny.“ Úžasné jsou, mám péči, myslím si, nadstandardní. (…) U nich vidíte ten zájem – že vám chtějí pomoct, že je to neobtěžuje, že to dělají, řekla bych, skoro s láskou. Snaží se pomoct, co nejvíce v maximální míře, to třeba sestřička v nemocnici ani nemůže, protože ta tam má zase mnohem víc lidí. Oni tolik lidí nemají, tolik lidí je nevolá, ale musí být hrozně hodné, speciálně ta xxxx sestra, to je úplný zázrak. Ale ta tím žije, to je zase něco jiného. I ty ostatní sestry jsou hodný a myslím si, že je to i tím, že je tam ta sestra xxxx. Oni vidí, jak ona se chová, takže si myslím, že si berou z ní ten dobrý příklad. A oni s vámi asi hodně mluví, je to tak? Ano, mluví, oni se všecko zeptají a mluvíme. I soukromé věci si říkáme, já vím jejich děti, oni vědí moje děti a tak.