Pan Karel je v hospici velmi spokojený. Jeho bolesti a další obtíže související s nemocí se daří zvládat a může tak svůj denní program přizpůsobovat svým potřebám a náladě. Textový přepis rozhovoru: Ráno si musím lehnout a pospat ještě, po těch opiátech, takže vstávám v půl 11, v 11. Jdu se projít trochu do města a tak, abych byl zase na oběd tady. A po obědě, to už je moje věc, někdy jsem unaven, takže si zase lehnu v půl 2, na hodinku nebo na na půl druhou hodinu, ale většinou ne. Dokonce jsem dostal takový hlad, že jsem šel do hospody na druhý oběd a přišel jsem z hospody. Takže jsem skutečně spokojen, takhle jsem spokojen.