Pan Jaromír se kvůli nemoci, která vedla k amputaci nohy, může jen omezeně pohybovat. Nemoc ovlivnila také jeho celkovou životní spokojenost, zejména zpočátku jej trápila otázka, proč onemocněl zrovna on. . Teraz sa vás spýtam, ako tá choroba vám ovplyvnila život, keď vás diagnostikovali. Už ste hovorili, že ste prišli o nohu pred piatimi rokmi… Tak ono to určitě negativní vliv mělo, protože člověk potom už myslí trošku jinak. V akom zmysle? Už to není, jak to bylo. Kdybych byl bez nohy od narození, tak se člověk chová jinak, než když o ni přijde. A ako vám to konkrétne zmenilo život? Tak nějaké omezení – už se nedá chodit na hory, sportovat, extra něco, musíte chodit do práce, to už se nejde věnovat takovým věcem. A ste hovorili, že ste inak mysleli, alebo že ste zmenil myslenie alebo pohľad. Niečo také ste naznačili. V akom zmysle? Tak člověk už s tím životem není tak spokojený, jak byl. Má nějaké, jak bych to řekl, už to… Proč to zrovna přišlo na vás. Asi v tom smyslu. Prečo to prišlo na vás? Proč zrovna na vás. Ale tak to je, zas časem se to srovná. Člověk si na to zvykne. Jsou jiné věci, horší.