Pro pana Miroslava je důležité, aby si ho blízcí pamatovali jako statečného člověka, který se konce nebál. Textový přepis rozhovoru: Když už teda moc po mně nezůstane, aby aspoň zůstala nějaká taková stopa, že jsem se nebál toho konce. Teda nevím, jestli to tak bude, ale bylo by to dobré, kdyby aspoň neřekli: „Tata byl srab.“ Když už teda něco. (…) Jak vám to změnilo život? Teď už asi nijak, jak už teď můžu ovlivnit něco, když už tady budu ležet a čekat? Já už žádné akce nejspíš neudělám, co už to můžu ovlivnit. Ať to prostě vypadá trochu, má to fazónu a co víc můžu já už nadělat teď.