Paní Olga se nepovažuje za věřící, ale účastní se katolických obřadů a slavností a čerpá z nich sílu.
Textový přepis rozhovoru: Pomáha Vám nejaký druh viery, náboženskej, filozofickej? Nejsem tak věřící, ale chodím do kostela. Chodím na mši, chodím. Teď dneska třeba dokonce mě zaveze dcera. Už jsem začala i chodit na tu zákristii –víte, tam je taková mše pro pár lidi, to je od půl osmé. A tam dost, si myslím, se prostě ty myšlenky…tak nějak se to srovná. Patnáct šestnáct lidí tam je, ono to tam není takové velké. Takže tam jsem začala chodit. Teprve tam jdu podruhé, ale protože poprvnímě pan farář pozval, ať tam přijdu, že je to takové jiné, a fakt jsem tam spokojená. No, jinak v neděli na mši, tam je to… Ale nejsem zas nějak tak moc, víte, že bych to úplně, ale chodím prostě.On pěkně káže, my máme Poláka, pana otce Darka, on je fakt velice příjemný pan farář a mají ho tady moc rádi. Teď tady právě máme tu Slezskou lilii, to je snad ten náboženský… Víte, to jezdí třeba z ciziny a ty náboženské písničky zpívají, my máme to sobota, neděle. Byla tu i vloni Bittová, takže je to velice krásné, děti z Polska zpívají, moc hezké to je.Vloni jsem tam nebyla, ale předloni jsem byla.Adokonce tu je vždycky nějaký ten cizí farář z nějaké té ciziny. A on mluví. Taky má proslov, bylo to moc pěkné.

4. 08. 2019