Aničce onemocnění přineslo řadu omezení a změn, přibrala na váze a necítí se dobře.
Anička
- Věk v době rozhovoru: 27 let
- Věk v době diagnostikování: 25 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, alternativní, pychiatrická, doplňková
Textová verze
P: Tak vesměs to ovlivnilo úplně všechno. Já vůbec nemám nějaký sociální život teďka, protože opravdu jsem ráda, že přijdu z práce a jdu si odpočinout. I když třeba nejdu vyloženě spát, tak ale stejně, když z té práce přijdu, tak chci chvíli mít jakoby klid. Protože teď je třeba kolik hodin, půl čtvrté, a já mám pocit, že bych mohla jít a lehnout si a spát. Že jsem prostě unavená. Takže není u mě normální to jako u lidí v mém věku – vlastně mně je, 27 mi teďka bude –, že bych chodila na drinky a bavit se a někam do města s kamarády. Prostě že bych žila a jezdila po festivalech a tak. Takže to mě ovlivnilo hodně v tom, že vlastně já tohle dělat nemůžu, protože na to nemám sílu, není mi na to dobře. S tou antibiotickou léčbou by člověk ani neměl moc na sluníčko, protože to nedělá dobře tomu tělu potom, můžou tam být nějaké alergické reakce. Určitě to ovlivnilo i to, že sama mám takový vnitřní strach si někoho k sobě najít, protože málokdo tohle všechno pochopí, jak se ten člověk cítí. Takže jsem teďka sama, a radši asi budu sama nějaký čas, než se dám do kupy, protože moc lidí tohle nechápe. Určitě mě to ovlivnilo i v tom, jak jsem přibrala, protože se sama necítím dobře. Jenže ono opravdu mi s tou váhou hnout nešlo, opravdu, mohla jsem dělat cokoliv, prostě to nešlo. Ještě tím, že jsem nemohla sportovat, se to všechno zhoršilo, takže to určitě taky ovlivnilo. Ovlivnilo to všechno prostě. Všechno to ovlivní. Hlavně nejhorší je ta neustálá únava.
Další zkušenosti:
Libuše hovořila o tom, že ji budou změny životního stylu provázet do konce života.
Zuzana vypustila z jídelníčku zatěžující potraviny a alkohol.
Aneta se snaží poslouchat své tělo. Vyloučila alkohol, po kterém jí nebylo dobře, a dává si to, na co má chuť – věří, že jí to prospěje.
Aničce onemocnění přineslo řadu omezení a změn, přibrala na váze a necítí se dobře.
Tomáš M. toho změnil hodně: jí zdravěji a pravidelně, přestal kouřit, alkohol pije zcela výjimečně. Spát potřebuje alespoň 10 hodin denně a odpočívat po práci i během ní.
Tiep musel v měsících následujících po prodělání borreliózy omezit sport, což se podepsalo na jeho kondici.
Jana se věnovala i sportu, cítila se pak lépe.
Pro Katku jsou zdravotní omezení spojená s onemocněním psychicky náročná.
Tomáš P. si uvědomil, že nemusí vše dělat sám, že je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mu pomůžou.
Jaroslava se smířila s tím, že má borreliózu, a začala na sebe být hodnější.
Aneta se po nemoci vrací do normálního života. Neřeší už věci, které nejsou až tak důležité, a snaží se radovat ze všeho, co jí přibývající zdraví umožňuje.
