Textová verze

---

T: Hele, a když teda mluvíme o tvým bráchovi, jaký to s ním máš? Jak spolu vycházíte?

P: No, já musím být nahoře a on dole. Spolu nevydržíme moc dlouho, protože on mě provokuje pořád a já na to nemám nervy. Ještě škola mě někdy stresuje. No, prostě jsem na nervy z něj často, takže radši jsme oddělený. Ale ve dnech, kdy nezlobí, což je často, když děláme nějakou aktivitu nebo na výletě, tak je to s ním v pořádku.

T: To je teda spíš doma?

P: No.

T: A tvůj brácha, ty jsi říkal, že má taky ADHD?

P: On to má horší než já.

T: A když říkáš horší, jak se to projevuje?

P: Hyperaktivitou. Má hodně energie. Pak nevnímá často. To i já, když se na něco soustředím a někdo mě volá, tak si někdy nevšimnu, ale on to má horší, tu hyperaktivitu, všude běhá, a tak. Nějaký věci se musí hodně učit s rodičema. Jednu věc hodněkrát po sobě se musí učit. Je to těžký, ale zatím to zvládáme.

T: A čím on tě provokuje, například? 

P: Skoro vším do mě šťouchá, pořád, když něco dělám. Pořád mi křičí do ucha, a tak.

T: A co si o tom myslíš?

P: No, byl bych rád, kdyby s tím přestal, ale to je asi pro něj prozatím nemožný.

T: A čím teda myslíš, že je to způsobený, že se takhle chová?

P: Tím ADHD myslím, že to je. Tou hyperaktivitou by to mohlo být. Protože se nezastaví vůbec.

T: Že se nedá zastavit?

P: No.

T: A jak to pak teda řešíte, když takhle do tebe furt reje? 

P: Často se rozdělíme. Ale když mu máma něco zakáže, tak přestane.

T: Takže na mámu slyší?

P: Na mě taky, když nezlobí právě ten den.

T: A tys říkal, že musíte být od sebe. Co to znamená?

P: Já jsem ve svým pokoji a on je dole s mámou. V obýváku.

T: Máte každej svůj pokoj?

P: Ne, máme ho společnej, ale on se drží často dole a já jsem často ve svém pokoji.

T: Že se teda pak držíte od sebe?

P: Jo.

T: A jak to má tvoje mamka s ADHD a vůbec s tím, co se okolo toho děje? 

P: No, je vystresovaná často. Když je vystresovaná z něčeho jinýho, tak je z hodně věcí, se stresuje víc. A prostě má hodně práce a je vystresovaná.

T: Jo, takže, když jde z práce vystresovaná, a ještě se k tomu přidájí projevy toho ADHD, tak je ještě víc vystresovaná?

P: Z práce to často není. Někdy jo, ale snaží se a jde jí to zatím dobře.

T: Ty říkáš, že jí to jde dobře. To je co? To znamená co?

P: No, že se snaží s náma se učit, a tak, a že zatím to zvládá docela.

T: A jaký si teda myslíš, že to pro ní je?

P: Těžký, ale zvládá to, takže to je hlavní.