Alenu trápily průjmy a silné křeče.
P: Nejdřív to vypadalo jenom na střevní chřipku, průjmy. Potom, když už tam začala být krev, tak už jsem si říkala, že to asi nebude dobré. Takže jsem šla k mé paní doktorce. Ale byl tam druhý doktor, který mi řekl, že je to střevní chřipka. I když mně to teda moc, jsem si říkala, že když už dva týdny mám takové stavy, že to asi nebude vůbec nic dobrého, že to nesvědčí. Poslali mě vlastně na odběry, ty jsem měla úplně v pořádku. Ten pan doktor to nějak nevnímal asi, a poslal mě domů s antibiotiky. Takže jsem pokračovala s antibiotiky ještě, které v podstatě způsobují průjem, takže já jsem potom už je sama přestala brát, protože jsem si říkala, že to asi nebude úplně dobré. No, a vlastně to jsem chodila tenkrát, když to bylo úplně nejhorší, pořád, že. To jsem, to jsem na záchodě mohla sedět furt. To jsem se nemohla napít ani vody, v tu dobu už. Jo, že i když bych třeba chtěla nějaký dietní režim, nebo toto, tak mně opravdu stačilo se napít vody, v noci třeba, a měla jsem nesnesitelné křeče. Což bylo na tom to nejhorší. Ani ne tak to lítání na ten záchod, jak ty křeče strašné. Já jsem to měla opravdu jako, jsem kolikrát myslela, že už mě odvezou, opravdu.