Tomáš M.

Tomáš M.

Věk v době rozhovoru: 34 let
Věk v době diagnostikování: 29 let
Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, alternativní, doplňková

Zobrazit celý profil

Tomáš M. je vystudovaný lesní inženýr a v lese trávil hodně času. Klíšťat měl vždycky v sezóně několik, ale nevěnoval jim zvýšenou pozornost. Borrelióza u něj vypukla v období, kdy dokončoval studium na vysoké škole a současně byl hodně vytížený i v zaměstnání. Důvody, které ho dovedly do ordinace praktického lékaře, byly vleklé nachlazení, úporné bolesti nohou i hlavy a velká únava. Podstoupil tradiční vyšetření i léčbu, po níž symptomy zmizely, ale časem se znovu vracely. Byl vyčerpaný fyzicky i psychicky. Rozhodl se vyzkoušet soukromou léčbu na vlastní náklady. V současnosti se cítí poměrně dobře a snaží se žít co nejlépe, i když se příznaky stále cyklicky vrací a celkový zdravotní stav není zdaleka tak dobrý, jako byl v období před borreliózou. Tomášovi byla borrelióza uznána jako nemoc z povolání. Kvůli trvajícím zdravotním potížím nyní pracuje na poloviční úvazek.

Příběh Tomáše M.

Tomáš M. je lesní inženýr a už v době studií pracoval v lese. To, že míval v sezóně klíšťata, k jeho profesi patří, takže si toho příliš nevšímal. V přechodových ročních obdobích býval často nachlazený. Na jaře v roce 2014, kdy dokončoval studium na vysoké škole a byl hodně vytížený i v zaměstnání, se nachlazení obzvlášť vleklo a přidaly se k němu ještě další potíže – silné bolesti nohou, bolest hlavy, pocení a velká slabost. Tomáš navštívil praktickou lékařku, která doporučila minimálně tři týdny počkat a pak udělat testy na borreliózu, které nemoc prokázaly. Symptomy nemoci i po léčbě střídavě mizely a znovu se vracely. Tomáš se cítil slabý a hodně unavený. Postupně začal mít i problémy s močením a dostal zánět prostaty, který se také stále vracel. Najednou měl přecitlivělý sluch, vadilo mu světlo, objevily se i potíže s pamětí. Trpěl také zimomřivostí a střevními obtížemi, které mohly souviset s antibiotickou léčbou. V důsledku vyčerpání a neustálých zdravotních problémů začal být nevrlý na své okolí.

Na podzim téhož roku vyšly krevní testy na borreliózu opět pozitivně. Praktická lékařka Tomášovi předepsala na tři týdny antibiotika. Absolvoval i vyšetření na imunologii, odkud si odnášel antibiotika na další dva týdny. Kvůli dlouhým objednacím lhůtám se dostal na vyšetření na infektologii až na jaře následujícího roku. Tam provedená vyšetření ukázala i na přítomnost chlamydií v těle. Lékařka dala na výběr přeléčení v podobě antibiotických infuzí nebo ústní formou. Tomáš si vybral infuze, u kterých věřil, že budou účinnější. Cítil se po nich lépe, chodil do práce.

V létě se znovu objevily bolesti kolen, velká únava a postupně Tomáš pociťoval znovu i ostatní symptomy jako dřív. Opět užíval antibiotika, ale jeho stav se zlepšil jenom přechodně. Na přelomu roku si vzal v práci měsíc dovolenou, aby si odpočinul. Po návratu už plnou pracovní zátěž nezvládal. Podle Tomáše infektolog jeho zdravotní stav bagatelizoval. Tomáš byl v pracovní neschopnosti, všechno ho bolelo a byl psychicky na dně. V té době se rozhodl pro soukromou antibiotickou léčbu na vlastní náklady. S léčbou, a především přístupem lékařů byl velmi spokojený. Pociťoval zlepšení. Zůstal rok v pracovní neschopnosti a léčbu antibiotiky doplňoval bylinnými kúrami. Změnil zásadním způsobem stravu a celkově životní styl.

V současnosti se Tomáš cítí relativně stabilizovaný a schopný výkonu v rámci svých nových limitů. Myslí si, že jeho zdravotní stav a kondice už nikdy nebudou jako dřív, má ale zase chuť do života. V zaměstnání pracuje na poloviční úvazek, finanční ztrátu mu částečně kompenzuje skutečnost, že mu byla borrelióza s přetrvávajícími následky uznána jako nemoc z povolání. Hodně času tráví v kraji a prostředí, ze kterého pochází a kde se může věnovat svým koníčkům. Koupil kus lesa a pole a snaží se o zodpovědné a citlivé využívání půdy a obnovu dřívějšího rázu krajiny.

Borrelióza negativně ovlivnila Tomášův pracovní i osobní život. V něčem ale vidí i pozitivum – např. že se naučil znát svoje limity a že se povznesl nad některé nepodstatné věci. Po nemocí vynucené pauze v osobním životě byl v době rozhovoru opět ve vztahu. Oporou v nemoci byla Tomášovi i psychoterapie a chválil si také docházení do denního stacionáře, jehož společenství mu dělalo dobře a přinášelo další radost do života.

Lidem, kteří mají tuto nemoc, by Tomáš vzkázal, ať se hodně hýbou a jsou v kontaktu s někým, kdo má osobní zkušenost s borreliózou, a také ať se věnují nějakému koníčku.