Aneta se snaží poslouchat své tělo. Vyloučila alkohol, po kterém jí nebylo dobře, a dává si to, na co má chuť – věří, že jí to prospěje.
Aneta
- Věk v době rozhovoru: 27 let
- Věk v době diagnostikování: 20 a24 let (onemocněla LB 2x)
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, doplňková
- Zobrazit celý profil
Textová verze
P: Jídlo, já miluju jídlo. Miluju českou kuchyni, miluju pivo. Takže jsem ho nahradila a dávám si nealko, našla jsem si…
T: A nepijete vůbec alkohol?
P: Vůbec. A to už nepiju delší dobu. Vlastně od těch problémů, kdy to začalo, tak ještě předtím, než jsem se dostala za tou obvodní, tak už jsem nějak přestala pít. Protože jsem si dala pár piv, dvě tři piva, a druhý den mi bylo tak nějak jako hůř. A ono už i ten večer mi bylo tak nějak hůř. Takže ne, že by mi to… asi nechybí, spíš mi chybí ta chuť. Takové to, že si dáte tu plzeň, spláchnete tím ten oběd, než že si dáte nějaký váš oblíbený míchaný drink. Tak to jo. Ale jinak já jsem ani nebyla nikdy, že bych se šla bavit, že bych šla někam na diskotéku nebo tak. To mi taky asi nechybí. Já myslím, že jsem si tohohletoho užila celkem dost, takže už není taková ta potřeba. Někdy máte chuť do sebe tady nalít cokoli, ale nemůžete. Takže to tak nějak přecházím. Ono jde všechno nahradit. Ale na jídlo mi nikdo nesmí sáhnout. Snažím se jíst zdravěji, ale ne vždycky to prostě jde.
T: Takže v tom jste nějak zůstala u těch svých přirozených chutí?
P: Zůstala, protože ono zase mít nějaký další… a něco si zakazovat, prostě není úplně jako dobré. Já si myslím, že člověk by se měl řídit hlavně tím… Poslouchat to tělo. Já jsem třeba nikdy předtím nejedla tatarák, ale pak najednou jsem na něj dostala šílenou chuť, takže jsem si ho tak nějak intuitivně prostě dala. To stejné – nejím ryby, ale dostala jsem šílenou chuť třeba na rybí prsty, takže jsem si je dala. Jo, a pak máte šílenou chuť na zeleninu, takže si dáte zeleninu. Snažím se sníst nějakou zeleninu nebo něco. Dostala jsem freshovač, abych si jako dělala freshe, tak už se 14 dní chystám jít si nakoupit ovoce a zeleninu. Ale ne, není to takové, rozhodně to nehrotím nějakým způsobem, neženu to do nějakých extrémů. A prostě když mám na něco chuť, tak si to dám. Něco si ještě zakazovat a říkat si „tohle nesmím“ a omezovat se v dalších věcech, si myslím, že škodí tomu člověku. A že by sám měl vědět, co je pro něj dobré a co není.
Další zkušenosti:
Libuše hovořila o tom, že ji budou změny životního stylu provázet do konce života.
Zuzana vypustila z jídelníčku zatěžující potraviny a alkohol.
Aneta se snaží poslouchat své tělo. Vyloučila alkohol, po kterém jí nebylo dobře, a dává si to, na co má chuť – věří, že jí to prospěje.
Aničce onemocnění přineslo řadu omezení a změn, přibrala na váze a necítí se dobře.
Tomáš M. toho změnil hodně: jí zdravěji a pravidelně, přestal kouřit, alkohol pije zcela výjimečně. Spát potřebuje alespoň 10 hodin denně a odpočívat po práci i během ní.
Tiep musel v měsících následujících po prodělání borreliózy omezit sport, což se podepsalo na jeho kondici.
Jana se věnovala i sportu, cítila se pak lépe.
Pro Katku jsou zdravotní omezení spojená s onemocněním psychicky náročná.
Tomáš P. si uvědomil, že nemusí vše dělat sám, že je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mu pomůžou.
Jaroslava se smířila s tím, že má borreliózu, a začala na sebe být hodnější.
Aneta se po nemoci vrací do normálního života. Neřeší už věci, které nejsou až tak důležité, a snaží se radovat ze všeho, co jí přibývající zdraví umožňuje.
