Tomáš M. toho změnil hodně: jí zdravěji a pravidelně, přestal kouřit, alkohol pije zcela výjimečně. Spát potřebuje alespoň 10 hodin denně a odpočívat po práci i během ní.
Tomáš M.
- Věk v době rozhovoru: 34 let
- Věk v době diagnostikování: 29 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, alternativní, doplňková
Textová verze
P: Strava určitě, strava se změnila zásadně. Tím, jak jsem se stravoval předtím, tak samozřejmě nedbal jsem na pravidelnost té stravy a samozřejmě stravoval jsem se v nějakých bufetech nebo takhle. Moc jsem nehleděl na to, odkud ta strava je, co v ní je. Změnila se strava zcela rapidně. Jedl jsem málo zeleniny, ovoce. Dneska každý den sním jablko, banán, rajčata, takže rostlinná strava, ta nastoupila zcela jistě. Co nejvíc samozřejmě se snažím jíst. Mám ještě maminu, super, že dělá doma zeleninu, rajčata, protože to má úplně jiné vlastnosti. Takže tohle přes léto do sebe valím a je vidět, že v tom létě je mi i líp. Nevím, jestli i tou stravou, nebo tím, ale i to zažívání funguje líp. Minulý rok byla strašná úroda rajčat, já jsem jedl furt rajčata. Já jsem každý den snědl misku rajčat. Mně bylo tak dobře po zažívacích stránkách. Takže tohle se změnilo určitě. Alkohol nula. Já jsem…
T: Dřív jste pil, dal jste si dřív?
P: Jo, to nebyl problém. Dívejte, já jsem před borreliózou přijel do práce. Já jsem před borreliózou doma vstanul v šest hodin, vyskočil jsem z postele, vyčistil zuby, vzal jsem brašnu, jel jsem do auta, pustil jsem si nahlas rádio, celou cestu do práce jsem si zpíval, přijel jsem do práce, byl jsem pohodový. Tam jsem dělal všechno možné, bavily mě věci, mě bavily řešit věci, které byly úkoly, kde se muselo řešit, kde byl nějaký problém. Vůbec jsem se toho nebál, i když tam byl konflikt, mně to dělalo dobře. Jel jsem zpátky domů, šel jsem si třeba zaplavat nebo jsem někam… Jak jsme vyrazili ven večer, nebyl problém jít do hospody, vypít šest piv, přijít v 11 domů, vzbudit se v šest a jet a zas. To šlo celý týden prostě. Teďka? Dejte pokoj. Jako jo, dám si třeba teď někdy jednou za měsíc pivo. Měl jsem fakt… Jsem nepil asi tři roky alkohol. Jako fakt tři. Kouřil jsem předtím. Kouřil jsem u lesů, jak káceli, jsme kouřili, ve dvě v noci, jsme si cigarety balili. Borrelióza byla nejlepší odvykačka ze dne na den. To prostě jste nedal, nedali jste si, zakouřit. By vám pukla hlava, vyvrátili byste se. Takže změnila se… Mám režim stravy samozřejmě: snídám – jsem moc tenkrát nesnídal –, oběd mám pravidelně, se snažím, večeře, se pravidelně snažím. Ale co se mění u toho denního režimu – jsem zpomalený, nevyskočím z té postele. Čili ráno vstanu a jsem jak lachtan. Koukám, 15 minut, 20 minut, teď se vylachtím z té postele, rozhýbu to, musím si vodu udělat, horkou piju napůl se studenou. Takže napít se, prášky popapat – mám hodně prášků –, prášky popapat, pomalu to rozhýbat a něco dělat. No, a jet do té práce – když jedu do té práce – nebo něco vymyslet. Takže když je ta práce, tak ten režim je daný, abych zvládl tu práci. A pak přijedu domů a můžu jen odpočinek. A ten druhý den mám nějaké to volno teda pro sebe, že se můžu tomu pověnovat, můžu si déle pospat. Což je fajn, ale já spím pořád, fakt v osm hodin, v devět hodin chodím spát a spím 12 hodin. Když jsem dobře na tom, tak spím 10, 11. A v práci, když jsem celý den někdy, a fakt v těch 12, to mám v kanceláři postel – pozor, jsem si koupil postel tenkrát, tak jsem si ji koupil za peníze zaměstnavatele, takže z toho byl špatný –, takže mám v práci postel a někdy fakt musím po tom obědě si dáchnout na půl hodiny, na hodinu. A dáchnu si a pak jsem zase schopný ještě ty dvě hodiny něco dělat. A takhle to mám i ten den, když sem jakoby teďka, když jsem na vás čekal, tak jedna hodina – šel bych spát. Až teď odejdete, tak půjdu spát. Jo, dáchnu si a pak ten večer ještě mám. Když si nedáchnu a když ten den fakt mám naplněný a celý ho takhle dám, tak ve tři hodiny už jsem… fakt mě všecko rve, bolí mě hlava. Už třeba teď, jak si už dlouho povídáme, je to pro mě už náročné. Už mě začalo bolet koleno, už mě začala bolet hlava. A pak mě začne bolet v krku. Ale nebolí mě vespod, bolí mě horní… To pak má, že… vždycky říká, že jsem starý rozbitý chytrý telefon. Sekám se, potřebuju dlouho nabíjet, nemám aktualizované aplikace, a už nejdou aktualizovat. Takhle prostě ten člověk funguje, ale funguju.
Další zkušenosti:
Libuše hovořila o tom, že ji budou změny životního stylu provázet do konce života.
Zuzana vypustila z jídelníčku zatěžující potraviny a alkohol.
Aneta se snaží poslouchat své tělo. Vyloučila alkohol, po kterém jí nebylo dobře, a dává si to, na co má chuť – věří, že jí to prospěje.
Aničce onemocnění přineslo řadu omezení a změn, přibrala na váze a necítí se dobře.
Tomáš M. toho změnil hodně: jí zdravěji a pravidelně, přestal kouřit, alkohol pije zcela výjimečně. Spát potřebuje alespoň 10 hodin denně a odpočívat po práci i během ní.
Tiep musel v měsících následujících po prodělání borreliózy omezit sport, což se podepsalo na jeho kondici.
Jana se věnovala i sportu, cítila se pak lépe.
Pro Katku jsou zdravotní omezení spojená s onemocněním psychicky náročná.
Tomáš P. si uvědomil, že nemusí vše dělat sám, že je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mu pomůžou.
Jaroslava se smířila s tím, že má borreliózu, a začala na sebe být hodnější.
Aneta se po nemoci vrací do normálního života. Neřeší už věci, které nejsou až tak důležité, a snaží se radovat ze všeho, co jí přibývající zdraví umožňuje.
