Vlada zhruba rok po nakaženízažívala celou řadu neurologických obtíží – od brnění končetin a ztuhlosti zad přes závratě až po bolesti hlavy.
P: No, a potom – já nevím, možná jestli to bylo do roka nebo to, už úplně opravdu tyhlety termíny si nevybavuju – jsem prostě zjistila, že sedím a že mi brní ruce a nohy a že prostě hlavně se začaly objevovat takové zvláštní jakoby závraťovité stavy. To jsem, to bylo… Ono se to těžko tak popisuje člověku, který to neprožil. Takže je to jakoby takový pocit, jako když jdete, já nevím, po vodě, s takovou nejistou chůzí a zároveň máte pocit jako propadání se někam. Je to takový zvláštní pocit, kdy jako neomdlíte, ale je to něco mezi tím, že se chystáte omdlít, ale neomdlíte, ale je vám tak divně v tu chvíli. Takže takovéhle stavy, které jsem si fakt nedovedla ve svých, já nevím, osmadvaceti, tehdy devětadvaceti nebo kolika letech, dost dobře vysvětlit. A v podstatě jsem je tak i tajila před okolím, protože vy si říkáte: „Tak jako co mi je?“ Brnění rukou, nohou, zatuhávání zad a krku, to si myslím, že tam nastoupilo už hned po těch horečkách. A taková jako tlakovitá bolest hlavy, kdy si říkáte: „Tak jako, no, bolí mě hlava, tak asi třeba od krční páteře.“ A zase není to nic tak úplně hrozného, takže to nějak přejdete. Jednou je to lepší, pak to bylo zas horší. Takové prostě, ještě se s tím dalo fungovat.
Vlada zhruba rok po nakažení zažívala celou řadu neurologických obtíží – od brnění končetin a ztuhlosti zad přes závratě až po bolesti hlavy.
Katku vedle „zmatku v hlavě“ trápilo motání hlavy a pískání v uších. Své stavy přirovnávala ke drogovému zážitku.
Mirka vedle dalších neurologických obtíží zažívala i pálení kůže, kvůli kterému někdy nevěděla, co si obléknout, aby to na těle snesla.
Anička měla zkušenost s obtížemi, u kterých se nejprve uvažovalo o roztroušené skleróze. Po vyloučení této diagnózy přisuzovala příznaky právě lymeské borrelióze.
Vlada kvůli svým neurologickým potížím několikrát absolvovala lumbální punkci, zmínila i nepříjemný zážitek s lékařem.