Mirka vedle dalších neurologických obtíží zažívala i pálení kůže, kvůli kterému někdy nevěděla, co si obléknout, aby to na těle snesla.
P: Nic jsem nikdy neměla takového, nebo si to nepamatuju, já nevím, protože ty výpadky paměti jako mívám… A taky jsou jakoby vždycky jiné, někdy mi vypadne ta paměť, někdy mi přestane nějaká noha chodit, někdy mě bolí uši, někdy oči, někdy hlava, někdy takový pálení kůže, jak když se člověk opaří. Někdy to trvá hodinu, někdy to trvá tři dny. Je to zrovna s tím pálením kůže, je to takové nepříjemné, co na sebe si oblíknout, když fakt nic na tom těle se nedá zvládnout. Já ani nevím jako, já si to ani nepíšu. Ze začátku jsem si psala, co, kdy, jak se cítím, a pak jsem říkala: „Ne, já to nechci.“ Já bych tím jenom žila a jenom bych se soustředila na to, jak mi je, jak se cítím, co tam mám napsat. Takže já to možná i radši i zapomínám, že to nechci vědět, nechci žít jenom nemocí.
Vlada zhruba rok po nakažení zažívala celou řadu neurologických obtíží – od brnění končetin a ztuhlosti zad přes závratě až po bolesti hlavy.
Katku vedle „zmatku v hlavě“ trápilo motání hlavy a pískání v uších. Své stavy přirovnávala ke drogovému zážitku.
Mirka vedle dalších neurologických obtíží zažívala i pálení kůže, kvůli kterému někdy nevěděla, co si obléknout, aby to na těle snesla.
Anička měla zkušenost s obtížemi, u kterých se nejprve uvažovalo o roztroušené skleróze. Po vyloučení této diagnózy přisuzovala příznaky právě lymeské borrelióze.
Vlada kvůli svým neurologickým potížím několikrát absolvovala lumbální punkci, zmínila i nepříjemný zážitek s lékařem.