Katce borreliózu poprvé diagnostikovala dětská lékařka v šesti letech během preventivní prohlídky a následovalo přeléčení antibiotiky. Další zdravotní komplikace spustila nákaza mononukleózou o pět let později. Katka se od té doby nemohla zbavit problémů s močovým měchýřem. Postupně se k nim přidávaly střevní potíže, kožní a neurologické příznaky, problémy se zrakem a psychické symptomy. Katka absolvovala nespočet lékařských prohlídek a vyšetření u různých specialistů. V určitém období skoro každý měsíc užívala antibiotika. Několik týdnů před rozhovorem se kvůli zhoršování příznaků vydala do ordinace praktika, který opět diagnostikoval borreliózu. Předepsaná kombinace antibiotik, kterou užívala na borreliózu a potíže s močovým měchýřem, Katce ulevila jen částečně. Začala se proto obracet k alternativním přístupům přírodní léčby a detoxikace organismu, do kterých vkládala naději.
Katka se s lymeskou borreliózou ve svém životě potýkala několikrát. Poprvé se onemocnění projevilo v šesti letech. Dětská doktorka jí při preventivní prohlídce objevila na zádech flek. Odeslala ji proto ke kožní lékařce, která krevními testy diagnostikovala borreliózu a předepsala antibiotika. Po jejich dobrání se záležitost uzavřela. O pět let později Katka onemocněla mononukleózou, což spustilo řadu zdravotních problémů, z nichž některé Katka na rozdíl od lékařů přisuzovala také borrelióze. Měla potíže s játry či slezinou a začala mít také problémy s močovým měchýřem, které Katku trápily ještě i v době rozhovoru. V určitém období téměř každý měsíc užívala antibiotika. Ve dnech, kdy jí bylo zle, se navíc přidávalo rozostřené vidění a pískání v uších. Trpěla také na střevní potíže, kvůli kterým dvakrát absolvovala kolonoskopii. Se svými zdravotními obtížemi obešla Katka řadu lékařů různých specializací: byla na infektologii, neurologii, imunologii, u kožního lékaře, na urologii, gynekologii či nefrologii. Ani řada vyšetření ale k uspokojivé diagnóze a účinnému řešení problémů nevedla. Padaly i různé dočasné diagnózy, které se nakonec ukázaly jako slepá ulička. V jednu chvíli měli lékaři podezření na endometriózu, další vyšetření jej ovšem vyvrátilo. Katka absolvovala i autovakcínu, ale bezvýsledně. Kvůli častým bolestem v podbřišku jí bylo vyoperováno slepé střevo. Někteří lékaři spatřovali kořeny potíží v psychosomatice a doporučovali psychologickou pomoc. Kromě předepsaných léků užívala Katka také různé doplňky a bylinné produkty.
V době před rozhovorem se k přetrvávajícím urologickým a střevním potížím začaly přidávat další příznaky. Katka trpěla motáním a bolestmi hlavy, záškuby těla, brněním, bolestmi břicha a přecitlivělostí kůže. Navštívila praktického lékaře, který jí předepsal kombinaci antibiotik na borreliózu a potíže s močovým měchýřem. Během užívání léků se střídalo zhoršení příznaků s obdobími úlevy. Katka začala zkoušet i alternativní postupy založené na bylinných přípravcích. Slyšela také o dlouhodobé léčbě kombinacemi antibiotik, kterou předepisovali někteří soukromí lékaři, ale tato alternativa jí přišla finančně příliš náročná. Také se jí nelíbila představa mnoha měsíců nepřetržitého užívání léků. V době konání rozhovoru byla Katka v pracovní neschopnosti, měnila zaměstnání a zároveň studovala. Dlouhodobé obtíže u ní vedly k pocitům úzkosti a depresím.
Zdravotní problémy včetně borreliózy Katku velmi omezovaly v běžném životě. Vzhledem k mladému věku ji mrzelo, že nemůže trávit čas jako její vrstevníci. Společenské akce musela ze svých aktivit úplně vyřadit, což nesla psychicky špatně. Snažila se alespoň chodit do přírody, kde přicházela na jiné myšlenky. Katka také upravila životosprávu – přestala pít alkohol, snažila se zdravě jíst, meditovala. Vyzkoušela různé doplňky stravy a alternativní léčebné metody, ale bylo pro ni těžké se v jejich množství orientovat. Informace o borrelióze hledala na internetu, zejména ve skupinách na sociálních sítích, kde si lidé s onemocněním předávají zkušenosti.
Oporou v nemoci byl pro Katku hlavně její přítel, přestože cítila, že jej někdy svými zdravotními komplikacemi obtěžuje nebo do určité míry omezuje. Podporu ze strany rodiny příliš nepociťovala, a přestože měla hodně kamarádů, o svých potížích s nimi moc mluvit nedokázala. Své problémy se snažila ustát sama, nechtěla nikoho obtěžovat.
Lékařům by Katka vzkázala, aby se víc zajímali o problematiku této nemoci, používali celostní přístup v léčbě pacienta a poskytovali mu víc informací. Lidem s borreliózou by vzkázala, aby se nevzdávali, vydrželi a snažili se vidět smysl života a prostor pro radost v maličkostech.