Radka R.

Věk v době rozhovoru: 40 let (Radka), 12 let (syn)
Věk dítěte v době diagnostikování: v 11. měsících
Sluchová ztráta dítěte: těžká
Kompenzační pomůcka: sluchadla

Už v raném věku (ve 2 měsících) si Radka R. všimla, že syn nereaguje přiměřeně na zvuky. Ztráta sluchu byla synovi diagnostikována v jedenácti měsících po vyšetření, při kterém musel být v narkóze (BERA). Radka po zjištění diagnózy stála před otázkou, jakým způsobem bude sluchovou ztrátu řešit dál. Obrátila se na speciálně pedagogické centrum, s jehož službami byla velice spokojená.

Radčin syn kompenzuje sluchovou ztrátu sluchadly. V současné době se sžívá s bezdrátovou technologií ve škole.

Radka je s postižením syna vyrovnaná. V jejím příběhu hraje velkou roli manžel, který jí od samého začátku poskytuje značné množství podpory.

Příběh Radky R.

Radka s manželem vychovává svého jediného syna, kterému byla diagnostikována těžká oboustranná vada sluchu v 11 měsících věku. Syn pro kompenzaci sluchové ztráty využívá sluchadla, se kterými je od začátku spokojený a na která „nedá dopustit“.

První podezření, že něco není zcela v pořádku, Radka pojala, když syn nereagoval na hlasité zvuky. Pediatr však její obavy o zdraví syna bagatelizoval. Radka proto syna objednala na ORL vyšetření, kde otoakustické emise vyšly nevýbavně. Následovalo vyšetření, které u syna odhalilo těžkou vadu sluchu.

Samotné zjištění diagnózy bylo pro Radku stresující. Zejména se jednalo o nedostatek informací, které obdržela od lékaře, jenž vadu diagnostikoval. Manžel týž večer našel na internetu speciálně pedagogické centrum, které jim, kromě jiného, zprostředkovalo kontakt na jiného lékaře. Změnu synova foniatra Radka hodnotí velmi kladně. Ošetřující lékař doporučil vhodná sluchadla a navrhl další postup v péči o syna. Kromě speciálně pedagogického centra Radka po diagnostikování sluchové vady navázala spolupráci se službou rané péče. Momentálně se synem dochází na logopedii.

Radčin syn je žákem základní školy hlavního vzdělávacího proudu, kde je spokojený. Se zvládnutím školních povinností mu pomáhá asistent pedagoga. V současné době (konec 5. třídy) syn při vyučování začal využívat bezdrátovou technologii, kterou mu rodiče zakoupili především pro zlepšení porozumění ve výuce.

Radka konstatuje, že velkou část informací o sluchovém postižení si musela nastudovat sama.

Dnes je Radka se stavem svého syna smířená. Nepřistupuje k němu jako k nemocnému, míní, že syn pouze vnímá svět „jiným způsobem“. Radka si uvědomila, že dítě do velké míry vidí své postižení pohledem svých rodičů. Je tedy důležité k dítěti přistupovat, jako by žádné postižení nemělo.