Mirce hlučné prostředí způsobovalo bolest hlavy a nevolnost.
Mirka
- Věk v době rozhovoru: 54 let
- Věk v době diagnostikování: 51 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, doplňková
Textová verze
P: Jakmile je tam víc lidí, je tam hluk a já to nezvládám.
T: Jo, tak. Už vám to pak není příjemné…
P: Udělali jsme setkání u nás, to jsem právě zorganizovala já. Takže to bylo v tichosti, bylo nás tam 25, skoro 30. Bylo nás tam hodně, ale bylo to právě v klidu a nebylo to v hospodě.
T: Jo, jo.
P: A tím pádem to šlo a já jsem tam mohla. Ale když je to setkání v hospodě, já tam nejdu.
T: Takže to pořád platí, pořád to trvá na tom vašem stavu.
P: Ano.
T: Že prostě nezvládáte hlučné prostředí?
P: Kde je jako hluk, tak je to špatně.
T: Rušné…
P: Právě i v těch lázních… Pro mě lázně byly úžasné, ale ne jídelna. Já jsem nezvládala chodit na jídlo, protože tam je hluk.
T: Aha.
P: Takže já jsem to dokonce tam řešila tak, že jsem se odhlásila z jídla a chodila jsem do hospody, kde jsem se s nimi dohodla a měla jsem salónek. Abych jednou za den se aspoň najedla.
T: Takhle třeba v hromadné dopravě nebo běžný provoz na ulici, to taky někdy musí být těžké, ne?
P: Je, někdy z toho i zvracím. Jo, hluk, mně to udělá únavu a rozbolí mě hlava a z toho je mi úplně špatně od žaludku. Je to divné.
Další zkušenosti:
Marcelu opakované záněty očí dovedly až ke kůrám kortikoidů a následné operaci.
Eva měla problém udržet při delším rozhovoru oční kontakt
Anežka zaregistrovala, že se jí kvůli nemoci zhoršil zrak, a byla z toho zděšená.
Tomáš M. vždy slyšel dobře, od onemocnění borreliózou u sebe ale pozoroval extrémní citlivost na veškeré zvuky, což mu komplikovalo práci i každodenní život.
Mirce hlučné prostředí způsobovalo bolest hlavy a nevolnost.
Katka kvůli smyslovým problémům včetně silného pískání v uších zažívala nesnesitelné pocity.
U Tomáše P. problémy s motáním hlavy, závratěmi a hučením v uších odstartovaly hledání příčiny jeho obtíží, u kterých se pak ukázalo, že souvisely s borreliózou.
Marcelu její problémy s očima velmi trápily, takže zažívala až pocity beznaděje. Naštěstí ji v nejhorších chvílích podpořily děti.
Petr D. své problémy s očima řešil souběžně s antibiotickou léčbou borreliózy a má dojem, že se mu v tom osvědčilo koloidní stříbro, které se užívá na podporu hojení očních zánětů.
