Léčba na soukromé klinice v zahraničí stála Roberta velké peníze.
P: Tady ta léčba, tam se to skládalo vlastně z ceny za tu konzultaci a pak z ceny za ta antibiotika. Samozřejmě já jsem se snažil ta antibiotika vyzvednout u nás, ten zahraniční recept, tady v Čechách s tím nebyl problém. Ta první konzultace, tam jsem platil tuším 30 000, i s nějakými těmi doplňky, a na té druhé konzultaci, kde vlastně už teda mně předepsali ta antibiotika, jsem platil dalších 30 000, tuším, a potom kolik stály ta antibiotika tady, já bych řekl, že to nějak vyšlo tak do 100 000.
T: Všechno dohromady, nebo jenom…? Takže ta zahraniční soukromá klinika specializující se na chronickou borreliózu a dlouhodobé infekce, komplet, co s tím souviselo, tak do 100 000 korun.
P: Ale jde i o to, že člověk tam měl hodně moc té svépomoci, třeba ty bylinky. To na měsíc taky mohlo vzít klidně 3–5 tisíc.
Petr D. za drahá antibiotika a další léky (užívané v u nás nezvyklém režimu a dávkování) nemusel platit soukromým lékařům. Léky mu totiž předepisovala jeho obvodní lékařka.
Eva popisuje své výdaje za doplňkovou léčbu a snahu posílit organismus poté, co se k jejím chronickým zdravotním problémům přidala ještě lymeská borrelióza.
Anička dala hodně peněz do různých doplňků. Podle ní jsou lidé, kteří se dlouhodobě potýkají s nemocí, ochotní zaplatit za cokoliv, u čeho cítí naději, že jim to pomůže.