Mária
Mária
- Věk v době rozhovoru: 28 let
- Věk v době diagnostikování: 25 let
- Absolvovaná léčba: alternativní antibiotická, alternativní, doplňková
Máriiny zdravotní potíže začaly, když jí bylo 16 let. Nejprve se projevovaly jako slabost a nevolnost při sportovní aktivitě, později se přidalo vypadávání vlasů, bolesti, ale také psychické a kognitivní potíže. Trpěla příznaky, které jsou mezi lidmi s podobnými potížemi známé pod označením mentální mlha. Zdravotní problémy jí postupně narušily běžné fungování natolik, že nedokázala dokončit vysokou školu, nemohla pracovat, musela se vrátit k rodičům a byla závislá na jejich péči. Více než devět let Mária navštěvovala různé lékaře, prošla řadou vyšetření a absolvovala mnoho léčebných pokusů. Až diagnóza lymeské borreliózy a léčba u soukromého lékaře spočívající v dlouhodobém užívání kombinací antibiotik přineslay zlepšení jejího zdravotního stavu.
Příběh Márie
Do svých 16 let byla Mária běžný zdravý teenager, žila plnohodnotným životem, měla spoustu kamarádů, sportovala a tancovala. Poté se však její sportovní výkon začal zhoršovat. Měla pocit, že ztrácí koordinaci pohybů a rovnováhu. Při fyzickém vypětí jí nebylo dobře, někdy zvracela. Lékaře navštívila s rodiči poté, co se k těmto potížím přidalo ještě vypadávání vlasů. Postupně měla celou škálu příznaků, které se objevovaly epizodicky, ale postupně se zhoršovaly. Šlo o bolesti kloubů, tlukot srdce, motání hlavy, závratě, nevolnost, výkyvy tělesné hmotnosti a celkovou slabost. Mnohem více jíi však trápily příznaky, které bylo obtížné popsat: stav známý jako mentální mlha a derealizace -– pocit, že s mozkem něco není v pořádku. V momentech, kdy se příznak projevoval, si připadala jako pod vlivem návykových látek. Nemohla se na nic soustředit, věci přestávaly dávat smysl, emoce byly najednou oploštělé. Musela se vzdát sportu a ostatních aktivit, nedokázala dokončit vysokou školu ani pracovat. Zůstala doma u rodičů, většinu času ležící a téměř bezvládná.
Přesto, že absolvovala mnoho různých vyšetření, žádnou diagnózu se nepodařilo spolehlivě stanovit. Během devíti let navštívila Mária 30 různých lékařů a třikrát byla kvůli diagnostice i hospitalizovanáána. Putovala od internistů k psychiatrům, psychiatři ji zase odesílali zpět k internistům. Zkoušela také lidové léčitele, relaxační techniky, ketogenní dietu nebo bylinnou léčbu.
Nejhorší pro Máriu bylo, že neměla stanovenou žádnou jasnou diagnózu a ostatní ji přesvědčovali, že je zdravá. Ona však přes veškerou snahu nedokázala fungovat a navíc se trápila velikou nejistotou: když člověk neví, co jeho problémy způsobuje, netuší, co má čekat, co s ním bude.
Po letech neustálé nejistoty a marných pokusů Máriina matka dostala od své známé doporučení na soukromou lékařku, která jí pomohla s podobnými problémy, jako měla Mária. Lékařka Márii udělala vyšetření a diagnostikovala jí chronickou borreliózu s koinfekcemi. Mária si zpětně uvědomila, že ve 13 letech měla klíště, ale nebrala tuto možnost zprvu příliš vážně vzhledem k tomu, kolikrát už měla stanovenou nějakou diagnózu, která se později ukázala jako mylná. Mária však neviděla jinou cestu, proto souhlasila s absolvováním léčby kombinací antibiotik a imunomodulačních léků. Trvalo dlouho, než začala pociťovat nějaké účinky, avšak pak se její zdravotní stav začal zlepšovat.
Mária vyprávěla, že jí onemocnění změnilo osobnost a stala se z ní samotářka. Ocenila internetovou komunitu lidí s borreliózou kvůli přísunu aktuálních informací o léčbě, ale přátele tam nehledala. Byla by raději, kdyby komunita nebyla potřeba, protože by byl dostatek informací a relevantní pomoc ve veřejném zdravotnictví. Podporu, zejména tu finanční kvůli nákladnosti léčby, našla u své rodiny.
Po několika letech léčby se podle svých slov Mária znovu cítí jako člověk. Je ještě stále velmi slabá, ale postupně se vrací k aktivitám, které pro ni donedávna byly pouhým snem. Doufá, že jednou bude moct pracovat a postará se sama o sebe. Ostatním lidem s borreliózou doporučuje, aby neztráceli víru v sebe sama. Mária je věřící a je za to vděčná. Nejtěžší utrpení podle ní totiž je, pokud člověk trpí beze smyslu.
Audio a video
