Počátek své zkušenosti s lymeskou borreliózou datuje Ilona zhruba 16 let nazpátek, kdy ji během dovolené na chalupě poštípal nějaký hmyz. Přestože měla typické příznaky, především erythém, svůj zhoršující se zdravotní stav si zpočátku s touto událostí nespojovala a lékařskou pomoc vyhledala relativně pozdě, na doporučení lékařky, se kterou spolupracovala. Po diagnostikování lymeské borreliózy na kožním oddělení podstoupila Ilona antibiotickou léčbu, která se zdála být úspěšná. S postupem času se u Ilony objevovaly další zdravotní problémy, kvůli kterým opakovaně vyhledala lékařskou pomoc. Nebylo jisté, zda některé z těchto potíží nemohou souviset s borreliózou, a tato možnost se zvažovala, což vedlo i ke zjištění paměťových protilátek proti lymeské borrelióze v mozkomíšním moku. Postupně se Ilonin zdravotní stav stabilizoval a ona se mohla vrátit ke svému běžnému životu. Díky prožité zkušenosti si však uvědomuje reálné nebezpečí nemocí, které klíšťata mohou přenášet.
Ilona je matka dvou dospělých dětí a babička čtyř vnoučat. V době rozhovoru byla dva roky v důchodu, dříve pracovala jako instrumentářka na očním oddělení, kde také začala cesta k diagnostice její lymeské borreliózy.
K nakažení borreliózou došlo roku 2004 nebo 2005, pravděpodobně během dovolené na chalupě. Ilona si vybavuje, že ji tam něco poštípalo, ale nebyla si jistá, zda se jednalo o klíště, nebo nějaký hmyz. V místě vpichu se následně objevila červená, horká boule, které se zbavila až po několika dnech chlazení a mazání. Týden nato se objevila další červená skvrna na jiném místě, což si Ilona tehdy nespojovala se žádným rizikem. V době, kdy už několik týdnů trpěla nesmírnou nevysvětlitelnou únavou a „sotva chodila“, upozornila Ilonu v práci kolegyně oftalmoložka na erythém, kterého si všimla na jejím odhaleném kotníku. Lékařka doporučila návštěvu dermatologa, který ihned rozpoznal lymeskou borreliózu a zahájil třítýdenní léčbu širokospektrými antibiotiky. Terapie se zdála být efektivní. Skvrna se ztratila a zhruba do měsíce zmizela i únava.
S určitým časovým odstupem po skončení antibiotické léčby se u Ilony postupně objevily další zdravotní problémy, které se mohou vyskytovat i jako příznaky lymeské borreliózy. Šlo například o problémy s páteří nebo o obrovské bolesti hlavy spojené s dvojitým viděním a vysokým tlakem, kvůli čemuž skončila Ilona na infuzích na neurologickém oddělení. Vzhledem k tomu, že ošetřujícímu lékaři nahlásila prodělanou borreliózu, rozhodl lékař, že Ilona podstoupí lumbální punkci, která tehdy prokázala přítomnost protilátek proti borrelióze v mozkomíšním moku. Protože nález naznačoval, že se jedná spíš o pozůstatek prodělaného onemocnění než o akutní infekci, další specifická léčba proti borrelióze se už nerealizovala. Další vyšetření pak ukázala, že dvojité vidění a bolesti hlavy vznikly pravděpodobně v důsledku vysokého tlaku a zúžení jedné z cév, což vedlo k dočasnému nedokrvení části mozku. Ilona se ze zdravotních obtíží časem zotavila a vrátila se k běžnému životu.
Problém lymeské borreliózy, kterou zná nejen ze své zkušenosti, ale i z okolí a na základě nedávného onemocnění syna, spatřuje Ilona v tom, že je řada jejích příznaků nespecifických a že se může projevovat tolika různými způsoby. Psychické a neurologické obtíže mohou vést i k tomu, že někteří pacienti třeba chybně skončí na psychiatrii, jak se ukázalo v případě jedné Iloniny známé.
Borreliózu syna, který se musel léčit opakovaně, prý Ilona prožívala daleko hůř než svoji vlastní a je ráda, že i on už se zdá být v pořádku. Z klíšťat i onemocnění, která přenášejí, má teď Ilona každopádně velký respekt a myslí si, že je dobré chránit se před nimi očkováním, které snad bude zanedlouho dostupné i proti borrelióze.
Dalším pacientům s borreliózou by Ilona vzkázala, ať se pomocí internetu informují, ale dávají si pozor na neodborné rady a na přílišné ztotožnění s popisovanými příznaky, které si pak může člověk do jisté míry i sugerovat.