Petr
Petr má tři syny s ADHD. Nejvíce ho vyčerpával špatný spánkový režim dětí a jejich častá nemocnost. Přál by si také více společného času s manželkou bez přítomnosti dětí. K tomu jim pomáhá manželský pár, který má rovněž děti s ADHD, vypomáhají si navzájem s hlídáním dětí. Petr si prošel díky náročné péči o syny s ADHD a pracovnímu přetížení syndromem vyhoření. Pomohl mu psycholog, medikace, běhání a procházky do přírody. Synům byla na ADHD předepsána medikace, ale neměla pozitivní efekt. Petrmá převážně pozitivní zkušenosti s dětskými doktory a školními pedagogy. Vděčný je zaměstnavateli, který mu dovoluje pracovat z domova.
Více o Petrovi:
Petr si začal všímat zvláštního chování svých dětí brzy po jejich porodu. Málo spaly, hodně plakaly a křičely. Ačkoliv byly tyto projevy dětí pro Petra velmi vyčerpávající, na dotaz ohledně toho, jaké to je být rodičem dětí ADHD, nedokázal zcela odpovědět. Hovořil o tom, že nemá zkušenosti s dětmi, které ADHD nemají a tak to nemůže posoudit. Ve stejném duchu Petr odpověděl na otázku, jak ADHD dětí ovlivňuje partnerský vztah. Peter považuje ADHD svých dětí za nemoc a aktuální stav, se kterým si zkrátka musí spolu s manželkou poradit.
Petr má ohledně ADHD svých dětí negativní i pozitivní zkušenosti s dětskými doktory. Nespokojen byl s doktorkou, která si na setkání s nimi udělala pouze 10 minut, děti prohlédla jen letmo a ztěžovala si, že pobíhají po ordinaci a dělají neplechu. Petr neváhal a vyhledal dětem doktorku novou. Zde probíhalo vše k jejich spokojenosti. Doktorka se jim plně věnovala, komunikovala s dětmi i rodiči, udělala potřebné testy a stanovila diagnózu ADHD. Po stanovení diagnózy začaly děti docházet k psychologovi a psychiatrovi.
Petr a jeho žena zkoušeli dětem dávat na ADHD doporučované doplňky stravy. Nepozorovali však pozitivní efekt. Nejvíce byl Petr unavený z časté nemocnosti dětí. Především z toho, že v noci silně kašlaly. Naštěstí se podařilo najít léky, které na kašel zabraly. Přímo na ADHD vyzkoušely brát děti Ritalin, se kterým neměli dobrou zkušenost. První syn z Ritalinu kolaboval a na druhého neměl žádný efekt.
Petr také hovořil o zoufalosti z toho, že mu doktoři ohledně synů a ADHD nedali příliš naděje na pozitivní změnu. Změna se zatím skutečně neděje. Petr přesto stále doufá, že budou synové schopni v dospělosti své ADHD lépe korigovat. Náročnost péče o syny s ADHD a pracovní přetížení, dovedly Petra, dle jeho slov, až k syndromu vyhoření. Musel vyhledat odbornou pomoc a užívat medikaci.
Vztah s manželkou hodnotil Petr jako dobrý, potřebovali by pouze více času sami pro sebe. S časem pro sebe jim vypomáhají přátelé, kteří mají rovněž děti s ADHD. Vypomáhají si vzájemně s hlídáním dětí.
Petr je smutný a naštvaný na své rodiče, kteří se nedokázali s ADHD vnuků vyrovnat ani pochopit jeho podstatu. Považují vnuky za nevychované a navrhují fyzické tresty. Na druhou stranu si občas berou vnuky na prázdniny, aby si mohl Petr a jeho žena odpočinout.
Petrovi k odpočinku pomáhá ticho, samota, běhání, procházky a víkendy na chatě. Když má Petr děti na starosti, snaží se pro ně vybírat činnosti, které nejsou výkonově zaměřené.
Petr těžce nese, když je na něho jeden ze synů sprostý. Zkoušel i fyzické tresty, ale brzy zjistil, že nemají žádný efekt. K učitelům mají synové větší respekt, nežli k němu a tolik si verbální agresi nedovolí. Nejmladší syn dochází na klasickou základní školu. Cítí k ní odpor a nenávist. Přijde si ze strany školy nepřijímaný. Petrovi připadají učitelé fajn, navíc mají, dle jeho názoru zkušenosti v práci s dětmi ADHD.
ADHD synů ovlivnilo negativně také finanční situaci rodiny. Petr je vděčný svému zaměstnavateli, že má pro ADHD jeho synů pochopení a dovolil mu pracovat z domova.
Audio a video
