Michaela
Michaele bylo v době výzkumného rozhovoru 33 let. Jejich domácnost je složena z Michaely, jejího manžela, dvou starších jednovaječných dvojčat a jejich mladšího bratra. Starší synové mají diagnostikovánu ADHD, vývojovou dysfázii a lehkou mentální retardaci, mladší syn kromě ADHD rovněž poruchy učení. Péče o děti je pro Michaelu stresující a vyčerpávají. Situaci jí pomáhá zvládat především psychoterapeut, internetový blog, odborná literatura, dobrý vztah s manželem a procházky v přírodě. Michaela byla převážně spokojena se školským systémem a odbornou péčí, nespokojena pouze s vedením školky a jednou psychiatričkou. Nejvíce Michaelu trápí živelnost jejích synů a jejich nadměrná důvěřivost. Dětem byla zkoušena na ADHD medikace, ale vyskytly se neúnosné vedlejší účinky. Momentálně synové medikaci neužívají.
Více o Michaele:
Michaela pozorovala ADHD u svých synů již od raného dětství. Byla velmi unavená z toho, že nepravidelně a krátce spali. Rovněž bylo vyčerpávající korigování jejich živelného chování. Když měli starší synové tři roky, doporučila dětská doktorka návštěvu psychiatričky. Psychiatrička Michaele sdělila, že jsou její děti vývojově zaostalé. Michaela nebyla s tímto konstatováním plně spokojena a prostřednictvím internetových stránek vyhledala psycholožku. Tato psycholožka diagnostikovala synům ADHD, vývojovou dysfázii a lehkou mentální retardaci.
Michaela by si do budoucna přála rozluštit, zda je retardace důsledkem dysfázie, nebo důsledkem ADHD. Proto s dětmi absolvuje další vyšetření na neurologii a psychiatrii. Rovněž s dětmi dochází do speciálního pedagogického centra, na psychoterapii, logopedii, foniatrii a k dalším odborníkům. Zabezpečení této péče je psychicky i fyzicky náročné. Michaela je proto vděčná, že byl synům na odbornou pomoc přiznán finanční příspěvek.
Ve školce měli synové Michaely asistenta. Michaela byla spokojena s prací pedagogů, ale roztrpčena konflikty s vedením školky. Od 8 let dochází jeden ze starších synů do speciální školy. Michaela je ráda, že se jednoduše nadchne pro školní činnosti, že si plní své úkoly a má dobrý prospěch. Nejmladší syn dochází na klasickou základní školu. Michaelu trápí, že má ke škole silný odpor.
Michaela dále hovořila o tom, že ona sama pravděpodobně měla v dětství ADHD, dodnes u sebe pozoruje problémy se soustředěním.
Michaela neměla pozitivní zkušenost s medikací na ADHD. Léky děti buď příliš tlumily, nebo jim po nich bylo velmi zle. Vyzkoušeli Ritalin, antidepresíva, Risperdal, Prothazin. Momentálně synové medikaci neužívají.
Informace o ADHD vyhledávala na internetu a v odborné literatuře. Náročnost péče o syny s ADHD jí pomáhá zvládat psychoterapie, internetový blog, dobrý vztah s manželem, dobré vztahy mezi jejími dětmi a procházky v přírodě. Michaela rovněž specifikovala, v čem je pro ni ADHD synů náročné a vyčerpávající. V jejích dětech se mísí úzkostnost, výbušnost, manipulativnost, vztahovačnost, se starostlivostí, citlivostí a důvěřivostí. Díky tomuto osobnostnímu mixu se Michaela obává toho, aby její děti nenaletěly lidem, kteří to s nimi nebudou myslet dobře.
Audio a video
