Honza měl dva asistenty – jeden mu vyhovoval, mohl být díky němu víc samostatný, druhý na něj naopak příliš tlačil.
No vidíš a zapomněli jsme nějak na toho asistenta pedagoga. Tomu by si vzkázal co?
P: (ee-pauza) Radši nic.
T: Ještě by to bylo něco ostřejšího?
P: (hm) bylo by to trošku ostřejšího.
T: A co Ti tam nesedělo, že by to bylo ostřejší? Jakou ty máš zkušenost?
P: S pedagogem, já jsem měl teda 2. Jeden byl u mě v pořádku, ten druhej ne. Ten druhej- prostě jsme si nesedli. A hlavně von strašně ten pedagog do mě prostě tlačil a byl v podstatě takovej, choval se, jako kdybych byl v první třídě. Ne, jako v sedmičce. Prostě se choval jako kdybych byl v první třídě. Strašně na mě tlačil a mně to prostě nevyhovovalo. Já mám prostě svoje tempo a prostě von se prostě ho snažil změnit.
T: Jako zrychlit?
P: (hm). Já mám prostě svoje tempo. Mně to prostě nevyhovovalo.
T: Co ještě znamená, že to bylo jak v první třídě?
P: Jako kdyby že mě strašně moc radila s věcma, a který jsem já třeba věděl. Ona mi strašně radila. To mě-mě třeba osobně nevyhovovalo.
T: Že Tě až moc předbíhala.
P: (hm). Až moc předbíhala.
T: A to, co Ti sedělo na tom druhým? To bylo co, že to fungovalo?
P: Že to víc fungovalo a že jsem, jako kdyby jsem byl víc samostatnej. Že občas jako v podstatě mi přečetl něco, co jsem nedokázal jako přečíst, jsem nezvládl přečíst. Občas mně poradil s něčím, ale nebylo to zas takový tragický, jako u toho druhýho.
T: Ti nechávala prostor, aby sis to mohl vyřešit sám.
P: (hm). Nechával.
T: Nechával. To byl chlap a ta druhá byla
P: (hm) Ta druhá byla ženská.
T: Jo, a ta ti neseděla.
P: (hm). Bylo na ní vidět, že to je mamina, protože měla 2 děti.
T: Jak si to poznal, jako že byla moc?
P: Říkala mi to. Nejenom že mi to říkala, ale se chovala strašně jak mamina. Strašně se o mě starala.
T: Přehnaná starost.
P: (hm)