Alice uvažovala o tom, že by jí pomohly informace a povzbuzení.
Textová verze
Bylo by strašně fajn, kdyby mi na začátku někdo řekl: Nebude to vždycky takhle nepříjemný, jak je to teď nebo nebudeš si připadat tak ponížená a tak stigmatizovaná jako teďko na začátku. Ten začátek je hodně těžkej. Už z hlediska přijetí toho, že se něco děje ze zdravotního hlediska, tak i ty vyšetření na začátku. Není to příjemný, samozřejmě, že není. A pro mladou ženskou kór. Pořád se bavíme o střevních zánětech, takže samozřejmě. Ale na druhou stranu, nehroutí se kvůli tomu svět a dá se s tím úplně nádherně žít jako nepoznamenanej člověk, na kterém to není poznat. Takže kdyby mi někdo řekl, ale já bych to asi nechtěla ani slyšet, kdyby mi někdo řekl: Hele, za pár let bude líp. Nebo zvykneš si na to, srovnáš se. Asi bych řekla: Hele, teď mě to nezajímá, protože teď se mi zhroutil svět a teď je všechno černý a tak. Takže asi ne, asi není nic, co by mi nějak pomohlo. A co se týče těch relevantních informací ohledně tý nemocí, tak jich bylo strašně jako moc.
Další zkušenosti:
Alice uvažovala o tom, že by jí pomohly informace a povzbuzení.
Nejhorší zkušenosti s lékaři byly v případě Martina spojené s nedostatkem důvěry.
Romana potřebovala vědět, že lékař pro ni dělá to nejlepší.
Alžbětě připadalo, že ji lékaři vnímají spíše jako stroj k opravě než jako lidskou bytost.
Lukáš oceňoval podporu ošetřujícího lékaře a ochotu a přátelskost zdravotních sester.
Pavel L potřeboval pocit jistoty a vzájemnou důvěru
Karla zdůrazňovala potřebu dostatku času na pacienta a ocenila by propojení zdravotnických systémů
