Více o panu Zbyňkovi

Svoji současnou životní situaci vnímá jako náročnou, zároveň plní potřeby své rodiny a buduje společnost, která se zabývá výrobou kosmetiky. Pan Zbyněk říká, že je v současnosti klidnější, umí lépe ovládat své emoce a v rozhodování je rozvážnější, než když byl mladší. Všiml si, že se mu trochu zhoršuje paměť. Každý den se snaží žít v pokoře a děkovat za něj, brát těžké situace jako školu. Sám sebe nyní popisuje jako tolerantnějšího vůči názorům okolí.

Stáří se dá podle pana Zbyňka poznat dvěma způsoby. Prvním je pohled do občanského průkazu, druhým způsobem by byla fyzická vitalita, která je individuální. Sám se cítí být plně aktivní. Stáří popisuje jako životní etapu s různými překážkami, u kterých záleží, jak se s nimi člověk vyrovná. Podobně popisuje dobré stárnutí jako schopnost vyrovnat se se změnami, které tato etapa přináší.

Pan Zbyněk se na sobě snaží pracovat jak po fyzické, tak po duševní stránce. Zdraví si udržuje sportem, chodí hrát volejbal, jezdí na kole a pravidelně běhá, to doplňuje psychoterapií. Aktivitu vidí pro stáří jako hodnotnou, nejlépe takové aktivity, které by každého člověka naplnily vědomím smyslu. Pro starého člověka považuje za významné umět se radovat ze života a věnovat se pohybové aktivitě, která navozuje příjemné prožitky.

Nad smrtí pan Zbyněk přemýšlí. Vnímá ji jako další životní etapu, přechod z bytí do nebytí.  Jejího příchodu se obává, ale zároveň cítí očekávání přechodu do další formy.

S radostí se učí novým věcem. Zabývá se antroposofií, uznává hodnoty harmonie a pokory. Říká o sobě, že je křesťan, který neuznává dogma církve. Jeho motorem jsou jeho děti, práce, studium. Velkým zdrojem energie je pro něj také zahrada. Naplňuje ho manuální práce, hlavně práce se dřevem. Svou budoucnost vidí ve výchově svých nejmladších dětí, četbě a studiu.

Rodinné vztahy popisuje jako hezké. V kontaktu je nejčastěji s manželkou a dětmi. S některými záležitostmi se svěřuje bratrovi a jeho manželce.  Navazování nových vztahů je pro něj důležité pro sdílení.

Těm lidem, které stáří teprve čeká, by vzkázal, aby se neuzavírali, byli aktivní a snažili se přijmout změny, které jim stáří přináší.