Paní Františka se považuje za relativně zdravou. Dlouhou dobu trpí diabetem, který mají v rodině. Snaží se tedy dodržovat diety a jíst zdravě a pravidelně. Před šesti lety se u ní objevily problémy se zády. Snažila se vyhnout operaci, proto se rozhodla pro cvičení. Každé ráno cvičí až půl hodiny, někdy dokonce i v noci, pokud se jí přitíží. Pohyb je pro ni velmi důležitý. Jezdí na kole, chodí na procházky a pracuje na zahrádce, kde si pěstuje vlastní bylinky. Veškeré zdravotní problémy se tedy nejprve snaží vyřešit přírodní cestou, až poté navštíví lékaře. Práce na zahradě je pro ni velkým motorem. Díky pravidelnému pohybu se cítí ve větší pohodě.

Jako stará si vůbec nepřipadá, protože je celý život obklopená dětmi. Dříve to byly děti v mateřské škole, nyní jsou to její vnoučata, praneteře, prasynovci. Ti jsou jejími velkými tahouny, snaží se s nimi udržet krok a stále se rozvíjet. Nejenže má spoustu zálib – čte, luští křížovky, sudoku, háčkuje, pracuje na zahradě, ale také ovládá počítač. Má svůj Facebook a dokonce i Twitter, na internetu si najde vše, co potřebuje.

Je ráda ve společnosti druhých lidí, byla na to od malička zvyklá. Její sestra i neteř bydlí ve stejném městě, vídají se tedy každý den. Jako velmi pozitivní vnímá dobré vztahy s rodinou, která jí pomáhá a podporuje ji. S dcerou je v pravidelném kontaktu a o víkendech se navštěvují. Schází se se spolužáky, s kamarádkami z univerzity třetího věku, chodí do divadla, na koncerty, výstavy. Dokud ji v 65 letech nezradila záda, tak stále ještě pracovala. Odchod do důchodu paní Františce nijak nezměnil život, vždy byla, jak sama uvádí, workoholik, nyní má alespoň víc času na své aktivity. Finanční potíže nemá žádné, důchod jí stačí. Stále si spoří, vždy myslela na „zadní vrátka“.

Plány do budoucna dělá paní Františka maximálně na 1 rok dopředu. Chtěla by co nejdéle zůstat fit, aby si mohla i nadále vyrazit do společnosti, zajet na návštěvu, na výstavu, koncert. Stáří je pro ni totiž doba, kdy si člověk může plnit svá přání. Má v plánu s kamarádkami zkusit ještě nějakou univerzitu třetího věku.

Podle ní by měl člověk brát běh života tak, jak přichází.