Petra
Petra, vystudovaná pedagožka, žije s manželem a jejich dvěma dětmi ve větším moravském městě. Jejímu synovi bylo diagnostikováno ADHD a užívá na něj medikaci. Širší rodina je pro Petru velkou oporou. Petra hovořila o negativní zkušenosti ohledně přístupu školky k synově ADHD. Naopak pozitivní zkušenost učinila se školou. Syn Petry je nadaným a nadšeným sportovcem. Petru jeho sportovní zápal velmi těší. Chlapec vyhrál řadu medailí ve florbalu a airsoftu. Nejvíce se Petra obává toho, že bude syn v dospělosti kvůli ADHD obtížně shánět zaměstnání.
Více o Petře:
Petra měla velmi negativní zkušenost s přístupem školky k synovu ADHD. Učitelky Petru nikterak nepodpořily, naopak jí peskovaly za synovo chování. Vnímaly jejího syna jako neposlušného, rozjíveného, neklidného a nekomunikativního. Když byly synovi 4 roky, rozhodla se s ním Petra navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu a psychiatra. Synovi byla diagnostikována porucha chování. ADHD bylo diagnostikováno až ve školním věku. Dále byly diagnostikovány některé dysfunkce.
Petra přičítá synovo úspěšné zvládání školy především babičce, bývalé učitelce, která chlapcovi od útlého věku pomáhala s učením. Petře a celé rodině se na při výchově syna osvědčuje dodržování pravidel a poskytování pochvaly za zodpovědnost, když chlapec dokáže dodržet své sliby. V mladším věku, měl syn Petry problémy s komunikací, bál se kvůli tomu provozovat hromadné sporty. Od 5 třídy do 7 třídy mu byl přidělen asistenta pedagoga, s kterým odmítal spolupracovat. V současné době asistenta nemá, ale byl mu povolen individuální studijní plán.
Ve volném čase chlapec provozuje florbal, nerf a airsoft. Petru těší, že ho tyto aktivity velmi baví. Získal v nich již několik medailí. Trenéři ho mají rádi a zvou ho, aby jim pomáhal s vedením tréninků.
Vnější okolí v současnosti pozitivně oceňuje, že se Petřin syn zklidnil a celkově osobnostně vyzrál. Přesto je porucha pozornosti patrná. Naštěstí se Petře i nadále dostává podpory širšího okolí a pedagogů. Kdyby mohla Petra na škole něco změnit, snížila by počet žáků ve třídě.
O ADHD sháněla Petra informace v odborné literatuře a pedagogicko-psychologické poradně. Dvakrát do roka konzultuje aktuální situaci s dětským psychiatrem.
Dle názoru Petry, synovo ADHD nikterak negativně neovlivňuje rodinný život. Do budoucna se Petra obává, aby syn neměl sklony k závislostem, a aby našel pracovní uplatnění. Svého syna považuje za velmi inteligentního. Přála by mu, aby vystudoval střední školu s maturitou. Zároveň tuší, že dosažení tohoto cíle nebude jednoduché.
Petra se domnívá, že ze strany učitelů je k dětem ADHD zapotřebí vyváženého mixu tolerance s přílišným nesnižováním studijních nároků. Jelikož se děti s ADHD dokáží soustředit pouze na jednu činnost, doporučila by pedagogům, aby dětem s ADHD dali před každou hodinou vytisknutý výklad, aby si nemusely zapisovat a mohly se soustředit na to, co učitel přednáší. Rovněž by doporučila asistenta pedagoga, který by dětem s ADHD usnadňoval nástup do učební činnosti.
Audio a video
