Jája nebral ADHD jako nemoc, téměř ho nevnímal.
Textová verze
T: A když ti řekli, že máš ADHD, jak jsi na to reagoval?
P: Úplně normálně, mně to ani moc nepřišlo jako nemoc. Mně to přišlo, jako že je to jenom to, že mám víc energie než všichni.
T: A řekli ti k tomu ADHD něco potom?
P: Úplně nevím, asi ne.
T: A někdo jiný? Dozvěděl ses třeba někdy něco víc o ADHD?
P: Moc ne.
T: A co to pro tebe znamená, že máš ADHD?
P: Nevím moc. Pro mě to znamená, jako třeba kdybych zjistil, že mám kašel a mám ho strašně dlouho. Protože kašel mně tolik nevadí, ale to ADHD ještě, to ani vůbec nevím, že ho mám. Já ho úplně ignoruju. Jenom si všímám toho, že prostě mám víc energie než všichni.
T: A jak se to projevuje kromě toho, že máš hodně energie?
P: Že strašně zlobím, a že jsem strašně často dost naštvanej. Už nevím dál.
Další zkušenosti:
Ondru ADHD v životě výrazně neomezovalo a věřil, že přejde.
Jája nebral ADHD jako nemoc, téměř ho nevnímal.
Jirkovi se zklidněním pomáhala učitelka.
Davida S. nejvíce podporovala maminka
Marco se postupně naučil lépe ovládat své tělo.
Davidovi S. se osvědčilo napočítat do deseti.
Péťa uklidňovala hra s kinetickým pískem.
Olimu pomáhalo dupat nohou nebo se dobře vyspat.
