Péťa uklidňovala hra s kinetickým pískem.
Textová verze
T: A co ti pomáhá se uklidnit?
P: Nějakej písek bílej, něco jako mouka.
T: Hm a co s tím děláš?
P: Hraju si, ale mám to u psycholožky, ještě se musím zeptat, kde to koupila, ten písek.
T: Takže máš to doma, nebo jenom u paní?
P: Ještě u paní.
T: U paní psycholožky? A chtěl bys to mít doma?
P: Ale já nevím, kolik to stojí.
T: A ještě něco ti pomáhá se uklidnit, když máš takovej vztek?
P: Kafíčko.
T: Tak jo. A povídáš si třeba s vašima o ADHD? Nepovídáš? A vidíš na tom ADHD něco pozitivního, něco, proč to máš třeba rád?
P: Nevidím.
T: Spíš tě to jenom trápí teda? Jo? A co tě na tom nejvíc trápí?
P: Že se nemůžu vždycky ovládat.
T: A pomáhá ti teda ten písek a třeba ještě někdo, třeba nějakej člověk taky ti pomáhá?
P: Nevím.
T: Ty jsi ještě povídal o paní psycholožce, ta ti nepomáhá nějak?
P: Ale trochu jo.
T: A jak často za ní chodíš?
P: Vždycky chodím každý čtvrtek, ale 28. tam jdem.
T: Takže každý týden, jo? Tak jo.
Další zkušenosti:
Ondru ADHD v životě výrazně neomezovalo a věřil, že přejde.
Jája nebral ADHD jako nemoc, téměř ho nevnímal.
Jirkovi se zklidněním pomáhala učitelka.
Davida S. nejvíce podporovala maminka
Marco se postupně naučil lépe ovládat své tělo.
Davidovi S. se osvědčilo napočítat do deseti.
Péťa uklidňovala hra s kinetickým pískem.
Olimu pomáhalo dupat nohou nebo se dobře vyspat.
