Julie z počátku diagnozu ADHD odmítala přijmout.
Textová verze
P: To pro mě bylo velice těžké. Hlavně než padla ta diagnóza, tak sjem si s tím, nebo i když prostě padla, tak jsem si s tím, než jsem se setkala s paní magistrou (jméno psycholožky), tak sem to furt prostě odmítala, absolutně sem si to jakdyby nechtěla připustit, protože sem říkala: „Dyť my sme všichni jako uplně jako všude zdraví, všechno jako, jako jak se to mohlo stát, nebo, nebo jako furt sem s tím bojovala, že je to o té špatné výchově a furt sem se obviňovala a Peťu sem obviňovala a jaksi sem si to vubec nechtěla připustit. Přitom to přijetí a připuštění si té, tohohlectoho, že to prostě se fakt teďka děje a že to tak je, tak to je uplně podle mě ten uplně základní stavební kámen si to připustit: „Ano, je tady tenhlecten problém, já z to nemůžu, on za to nemůže a teď to musíme nějak spolu řešit s tou ostatní prostě komunitou lidskou kolem sebe.
Další zkušenosti:
Eva se synem absolvovala rozsáhlé testy v pedagogicko psychologické poradně.
Jana by potřebovala od doktorů empatičtější přístup.
Julie z počátku diagnozu ADHD odmítala přijmout.
Jana přemýšlela, zda za diagnózu syna může ona.
Radek symptomy ADHD vidí sám na sobě.
Karla po zjištění diagnózy o sobě jako matce přestala pochybovat.
