Jindra
Jindra už více než 25 let před rozhovorem žila s Crohnovou chorobou. Diagnostikována jí však byla teprve 11 let před rozhovorem na základě endoskopických vyšetřovacích metod a histologického vyšetření. Jindra se dlouhé roky potýkala s bolestmi žaludku, nevolnosti a úbytkem hmotnosti. Měla také bolesti kloubů. Až po stanovení diagnózy Jindra začala s medikamentózní terapií a částečně se jí ulevilo. Protože dosavadní léčba nebyla dostačující, Jindra přešla na biologickou léčbou, která změnila léčebné výsledky k lepšímu. Navzdory dlouhodobému nepříznivému zdravotnímu stavu si Jindra zvládla udržet zaměstnání a pečovat o rodinu. Podle ní vše záleží na psychickém nastavení.
Jindřin příběh
Cesta ke stanovení diagnózy Crohnovy choroby byla u Jindry náročná a dlouhá. Přestože první příznaky se začaly projevovat v jejích 40 letech, Crohnova choroba u ní byla prokázána teprve ve věku 56 let. Jindru po celou dobu trápily zdravotní problémy střevního charakteru (průjmy, bolesti břicha, hmotnostní úbytek) a projevy v jiných oblastech těla (bolesti kloubů). Během období před stanovením diagnózy zažila Jindra několik silných atak, kdy musela být hospitalizována. Lékaři nevěděli, jaký je původ zdravotních obtíží, zkoušeli různé způsoby léčby včetně doporučení psychiatrické péče a předepsání antidepresivních léků.
Nakonec si Jindra z vlastní iniciativy zajistila vyšetření, a po provedeném endoskopickém vyšetření včetně histologie, se prokázala Crohnova choroba. Po stanovení diagnózy se Jindra dočkala léčby v podobě medikace. Užívala různé druhy kortikosteroidů a imunosupresiv. Kromě farmakoterapie Jindra také podstoupila chirurgický zákrok, během kterého byla odstraněna část střeva. Protože léčba u Jindry nebyla dostačující, a navíc po dosavadních lécích měla silné nežádoucí účinky, rozhodla se pro biologickou terapii, kterou prozatím hodnotí kladně. Od této metody si slibuje, že zmírní nežádoucí projevy onemocnění a dlouhodobě zvýší kvalitu jejího života. V době rozhovoru se Jindra nacházela v remisi a cítila se dobře.
Jindra ve volném čase ráda sportovala, cestovala a velkou radost jí dělal vnuk. Jindra se účastnila akcí pořádaných klubem sdružující lidi trpící idiopatickými střevní záněty a další informace si doplňovala z internetu a sociálních sítích. Zkušenosti a informace předávala Jindra své dceři, která rovněž trpěla Crohnovou chorobou.
Lidem, kterým byla diagnostikována Crohnova choroba, Jindra poradila, aby se nezavírali doma a nevzdávali se svých koníčků. Přestože Crohnova choroba často představovuje velkou psychickou zátěž, podle Jindry bylo důležité být stále „veselé mysli“. Rodinným příslušníkům pacientů Jindra vzkázala, aby se snažili být tolerantní a empatičtí, protože jejich blízcí je potřebují.
Audio a video
