Stanislav
Větší potřeby vyprazdňování a stopy krve ve své stolici Stanislav poprvé zpozoroval ve svých 25 letech. Poté, co se projevy dále zhoršovaly, se rozhodl navštívit lékaře. Ten mu na základě kolonoskopického vyšetření diagnostikoval ulcerózní kolitidu. Okamžitě byla zahájena medikamentózní léčba, která snížila množství krve ve stolici. Medikace Stanislavovi ovšem přinesla i výrazné vedlejší účinky, jako bylo rapidní přibírání na váze a s ní spojený vznik strií, nebo krvavou vyrážku na zádech. Stanislav se proto rozhodl pro změnu lékaře. Ten mu nasadil jinou léčbu. Během následujících let se podařilo snížit dávky léků a Stanislavův zdravotní stav se vrátil téměř do normálu. V době rozhovoru byl Stanislav nezaměstnaný a pobíral částečný invalidní důchod.
Stanislavův příběh
Stanislav si už nepamatoval, kdy přesně začaly první příznaky jeho nemoci. Větší problémy se objevily v jeho 25 letech, kdy začalo docházet k častějšímu vyprazdňování a v jeho stolici se začala objevovat i příměs krve. V tomto období byl Stanislav pod psychickou zátěží. Krev se vyskytovala ze začátku nepravidelně a v malém množství, tak Stanislav její přítomnosti nepřikládal velkou váhu. Situaci začal brát vážně, až když se po nějaké době zvětšilo množství krve a ve stolici byla pořád. Rozhodl se proto navštívit lékaře, který ho poslal na kolonoskopii. Po ne příliš příjemném vyšetření byla Stanislavovi diagnostikována ulcerózní kolitida.
Lékař zahájil agresivní medikamentózní léčbu a krev ze stolice postupně začala ubývat. Projevily se však i další zdravotní problémy. Stanislavovi se na zádech objevila krvavá vyrážka, po které má dodnes jizvy. Zvýšila se jeho citlivost na teplotu a časté návštěvy toalety rovněž neblaze ovlivnily jeho sociální život. I když se snažil stravovat normálně, užívaný lék dle jeho slov velice zvyšoval chuť k jídlu. Během půl roku přibral Stanislav na váze více než 20 kilo a objevily se u něj výrazné strie.
Na doporučení blízkých se proto Stanislav rozhodl pro změnu doktora. Nový lékař mu nasadil jiné léky. Společnými silami dokázali zkoordinovat léčbu a postupem času byli schopni i snížit dávky léků. Pokoušeli se i o vysazení medikace, ale reakce nebyla kladná. I přes to je Stanislavova stolice téměř normální a lékaře stále pravidelně navštěvuje.
Svůj jídelníček Stanislav přizpůsobil svým potřebám, a tudíž se částečně liší od lékařských doporučení. Reakce na některé potraviny byly nepříjemné. Vypozoroval například, že reakce na stejná jídla se u něj liší i podle času konzumace nebo velikosti porce. Kromě způsobu stravování se musel nemoci přizpůsobit celý Stanislavův život.
Stanislav byl v době rozhovoru nezaměstnaný a pobíral invalidní důchod. Přesto nezůstával doma a měl mnoho aktivit. I když začátky byly těžší, tak naučil se na vše pohlížet s humorem. Nemoc mu sice částečně vzala pohodu, ale dala mu větší rozhled. Také mu pomohla určit si životní priority.
Audio a video
