Vladimír
Vladimírovi byla ulcerózní kolitida diagnostikovaná ve Spojených státech amerických, když mu bylo 32 let. Zpočátku mu pomohla léčba antibiotiky. Když se však symptomy ulcerózní kolitidy vrátily, začal užívat kortikoidy. Po návratu do České republiky se Vladimírův zdravotní stav zhoršil, což Vladimír přičítá stresu ze změny prostředí. Vyhledal proto pomoc gastroenterologa. V době rozhovoru stále užíval kortikoidy a dodržoval dietní opatření. Svůj zdravotní stav vnímal jako uspokojivý. Vladimír také hovořil o tom, že je důležité najít si lékaře, kterému lze důvěřovat a který je svědomitý. Vladimír však nespoléhal pouze informace od lékaře, sám se o ulcerózní kolitidu aktivně zajímal.
Vladimírův příběh
První zdravotní obtíže Vladimíra zastihly během pobytu ve Spojených státech amerických. Jednalo se o bolesti břicha a jiné zažívací potíže. Zpočátku si Vladimír myslel, že se jedná o virózu, zdravotní obtíže však přetrvávaly, a proto se rozhodl vyhledat odbornou pomoc. Nejprve byl zaléčen antibiotiky, ale po třech týdnech se symptomy vrátily zpět včetně úbytku tělesné hmotnosti. Vladimír byl hospitalizován a během několika následujících dní absolvoval různé odběry a vyšetření (kolonoskopie, biopsie), po nichž byla Vladimírovi diagnostikována ulcerózní kolitida.
Vladimírovi byla indikována léčba kortikoidy, která zabrala. Po vymizení symptomů začal dávku léků postupně snižovat až do úplného vysazení, což mělo za následek zhoršení zdravotního stavu. Kromě bolesti břicha se objevily i mimostřevní příznaky – postižení kloubů, projevující se bolestí v kombinaci se zánětem. Po změně medikace (jiný typ kortikoidů) se Vladimírův zdravotní stav zlepšil.
Když Vladimír přicestoval zpět do ČR, jeho stav se začal opět zhoršovat, což dává do možné souvislosti se změnou prostředí a stresem. Vladimír vyhledal gastroenterologickou pomoc a v době rozhovoru byl jeho zdravotní stav uspokojující, dále užíval kortikosteroidy.
Na americké zdravotní péči, která je oproti českému zdravotnictví komerční, ocenil zejména rychlost v procesu stanovení diagnózy a dobrou komunikaci mezi lékařem a pacientem. Vzájemnou spolupráci řadil mezi důležité aspekty zvládání onemocnění.
Přestože Vladimír nepociťoval výrazná omezení plynoucí z onemocnění, uznával, že nemůže sportovat v takové míře jako před onemocněním. Týkalo se to období, kdy se nacházel v relapsu. Přesto se snažil pravidelně hýbat a dbát na správnou výživu. V případě relapsu upravoval Vladimír svůj jídelníček přechodem na tekutou verzi stravy, která méně dráždila střevo. Vladimír si informace o životosprávě a léčbě ulcerózní kolitidy vyhledával nejen na internetu, ale také v odborné literatuře.
Audio a video
