Kvůli vysněné pracovní pozici musela Lucie změnit léčbu.
Textová verze
No nakonec jsem si vybrala obor radiologickej asistent, což je vlastně práce s rentgenem, ale i ozařování nádorů a podobně, to jsem teda nakonec vystudovala, a dokonce před státnicemi mi taky nic nebylo, to jsem měla celkem jako na háku, když to tak řeknu. No a pak přišla taková jako hodně osobní, pro mě taková rána, když jsem přišla po státnicích tedy do Liberce do nemocnice na vstupní prohlídku do práce, tak mi naše paní pracovní lékařka řekla, že to dělat nemůžu kvůli imunosupresivům. Což teda jako v tu chvíli já jsem se jí tam sesypala, protože si nedokážu představit, co jiného bych dělala s tím, že odmalička po těch nemocnicích jsem běhala, protože můj taťka dělá ajťáka v nemocnici, takže to bylo takový jako pro mě dost zajímavý místo, a pak jsem dělala tu zdrávku a nechtěla jsem to opustit, tak to pro mě byla fakt rána.
No s tím, že zaplaťpánbůh mám dalšího skvělýho gastroenterologa, opět teda v Hradci, kterýho mi doporučili ještě z toho dětskýho potom, co pan docent zemřel, a s tím jsme to teda okamžitě začali řešit, protože věděl, jak mi na tom povolání záleží, mě to bavilo, já sem tady vlastně chodila na praxe a věděla jsem, že na radioterapii chci prostě nastoupit. No tak po pár dnech, co jsem se tak trošku stresovala, jsem přišla na to, že imunosupresiva vysadíme s tím, že uvidíme, jak na tom budu jenom na kortikoidech. Zatím teda musím říct, že se držím. I když teďka, jak začíná to jaro, tak to není úplně ono, ale vlastně pracuji nějakých 10 měsíců a jako dobrý, zaplaťpánbůh jsem díky tomu nastoupit mohla a musím říct, že jsem teda jako strašně spokojená. Mě to baví ta práce. Vím, že těm lidem těm pomáhám, tak jako kdysi pomohli zdravotníci mně, tak že to chci nějakým způsobem takhle jakoby předat dát. Je to teda občas náročný, třeba když jsem jako by nastoupila, vysvětlit těm kolegům, proč tohle to nejím, proč to nemůžu, prostě takový jako, než jsme se tak sžili, anebo proč často třeba musím odebíhat jako, když mi není úplně nejlíp na záchod, přece jenom jsou tam stresový situace, kdy nám třeba nefunguje nějakej stroj nebo něco, ale jako zvládám to zatím celkem dobře. Takže já si myslím, že jsem jeden z těch pacientů s Crohnovou chorobou, kterej jako by má ten průběh relativně dobrej. Nejsem žádná vyhublina teda oproti některejm, ale to je prostě o tom, jak kdo to snáší.
Další zkušenosti:
Pro Mílu bylo těžké najít takové zaměstnání, které by zvládala.
Stanislavovi se podařilo práci nastavit podle svých potřeb.
Kvůli vysněné pracovní pozici musela Lucie změnit léčbu.
Martině kvůli zhoršenému zdravotnímu pomohl lékař vyřídit invalidní důchod.
Plný invalidní důchod byl Radkovi přehodnocen na částečný.
Zdenka to zvládla bez invalidního důchodu.
Alžběta si naštěstí mohla dovolit náklady související se speciální stravou.
Alena pociťovala finanční nejistotu.
